Curych ztrácí pozici bankovní metropole, město opouštějí desítky ústavů

Curyšské Paradeplatz, sídlo hned několika bank

Curyšské Paradeplatz, sídlo hned několika bank Zdroj: CC BY-SA 3.0: SISHION

Ještě v 90. letech byl Curych rájem privátního bankovnictví. Finanční krize posledních ale odstartovala ústup z výsluní. Největší švýcarské město opouštějí desítky bank, včetně těch zahraničních.

Chce být blíže lidu. Tímto tvrzením vysvětlovala Basler Kantonalbank na konci loňského roku stěhování svého sídla z Curychu do Basileje. Důvodem ale bylo i to, že curyšské sídlo bance ve střednědobém horizontu „nebude generovat dostatečnou přidanou hodnotu“.

Basilejská banka se tak přidala k řadě finančních domů, které z Curychu odcházejí. Od počátku finanční krize v roce 2008 se z města odstěhovalo 52 zahraničních i domácích bank, vyplývá z dat poskytovatele ekonomických informací Bisnode a Svazu zahraničních bank ve Švýcarsku, které má k dispozici švýcarský deník Handelszeitung.

Je za posledních osmnáct měsíců z Curychu zmizel tucet bank včetně dvou lichtenštejnských ústavů LLB a Centrum Bank. „Úpadek privátních bank je projevem právě probíhajících strukturálních změn,“ uvedl profesor bankovnictví z Univerzity St. Gallenu Manuel Ammann. Curych jako tradiční sídlo bank podnikajících ve správě majetku je tímto trendem silně zasažen.

Odchází banka, která nastartovala zájem o město

Po téměř dvou desetiletích se tak otáčí trend, který nastartovala právě basilejská banka. Ta do Curychu přišla na počátku roku 1997 a byla tak první švýcarskou regionální bankou, která se vydala za hranice svého kantonu. Do Basler Kantonalbank přesel tým privátních bankéřů ze Schweizerische Volksbank, kteří s sebou přivedli klienty s miliardovými majetky a zisky, o kterých si donedávna regionální banka mohla nechat jen zdát.

Příklad Basler Kantonalbank následovalo do roku 2003 dalších švýcarských regionálních finančních ústavů, ať už ve formě pobočky zaměřené na správu majetku, nebo prostřednictvím nákupu již existující privátní banky.

V dobrých letech model fungoval. Například St. Galler Kantonalbank se díky převzetí banky Hyposwiss zvedly zisky o více než polovinu, Luzerner Kantonalbank si díky curyšské dceřiné společnosti polepšila o třetinu.

Banky doplatily na růst nákladů

Během let ale výrazně zrychlil růst nákladů a připravil banky o většinu zisků. Zatímco před finanční krizí se náklady bank pohybovaly okolo 50 procent příjmů, nyní dosahují 70 až 80 procent. „Časy, kdy bylo privátní bankovnictví bezpečné, jednoduché a výnosné, jsou pryč,“ myslí si bankovní expert Hans Geiger.

Ze Švýcarska ale odešly především zahraniční banky jako nizozemská ABN Amro či americká Merrill Lynch. Ke konci roku svůj odchod oznámily i britská Standard Chartered či německá Deka Privatbank. O prodeji své švýcarské banky uvažuje i italská pojišťovna Generali. „Zahraniční banky jsou měřítkem pro každý finanční trh. Když se odstěhují, je to známkou upadající atraktivity,“ uvedl Geiger.

Navzdory tomu se ale některým finančním ústavům v tomto prostředí daří. Graubündner Kantonalbank získala postupně podíl ve dvou privátních bankách a díky přísnému dohledu nad náklady se jí na podnikání v Curychu daří vydělávat.