Den „D“: Dexia na kolenou, Deutsche Bank škrtá zisky

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: db.com

Odložení pomoci pro kolabující Řecko a následná panika na finančních trzích obnažily problémy dvou „D“. Francouzsko-belgická bankovní skupina Dexia, jeden ze zachraňovaných ústavů za finanční krize před třemi lety, upadla v nemilost akcionářů a čeká ji boj o přežití. Německý kolos Deutsche Bank musí zase odepsat, co nakoupil na jihovýchodě eurozóny, a loučí se se snem o hrubém zisku deset miliard eur.

„Krize, kterou procházíme, je nejhorší od druhé světové války. Evropa musí rychle pokročit v integraci a založit společné ministerstvo financí,“ prohlásil před europoslanci prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Dexii, jejíž cenné papíry se propadly na historické minimum 1,035 centu, čeká rozštěpení. Specialista na regionální financování drží, spolu s francouzskou BNP Paribas, vůbec největší část řeckých obligací. Vznikne z ní Bad Bank pro zaparkování toxických pohledávek, zdravá část by se mohla podle francouzského tisku spojit s francouzskou Postbank a Caisse des Dépots v nový subjekt, jenž by dál sloužil jako půjčovna pro obce.

Deutsche Bank, která přecení čtvrt miliardy řeckých bondů, předpovídají analytici velkou čistku. Jak za naivitu, že dosáhne iluzorního zisku, tak za klamání veřejnosti, že na tom není se špatnými aktivy až tak zle. „Banka dala investorům do ruky další důvod, aby nevěřili finanční branži,“ míní pozorovatelé.
Ministři financí euroklubu v noci na úterý rozhodli, že Řekové dostanou další várku čerstvých peněz až v listopadu. Všeobecně se přitom tvrdilo, že Atény čeká už v říjnu platební neschopnost. Obavy, co bude následovat, stlačily včera dolů indexy hlavních světových burz. Výprodeje postihly hlavně bankovní tituly.

Posílily naopak dolar a euro, oběma pomohl příslib šéfa centrální banky USA Bena Bernankeho, že Fed je připraven podpořit ekonomický růst.

Poněkud ve stínu včerejších událostí zůstala skutečnost, že správci národních pokladen měnové unie schválili největší reformu paktu stability a růstu do roku 1999. Pakt předepisuje státům Evropské unie, aby držely schodek rozpočtů veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu a nenavyšovaly státní dluh nad 60 procent. Tyto limity však vzaly za své po vypuknutí finanční krize na podzim roku 2008.

Počin ministrů spočívá zejména ve zpřísnění rozpočtové disciplíny a zavedení postihů pro provinilce.
„Novinky by měly začít platit nejpozději od začátku příštího roku,“ řekl v Lucemburku měnový komisař Olli Rehn. A dodal, že balíček šesti norem má zabránit, aby se opakovala dluhová krize, která postihla některé periferní země unie a s jejímž následky má plné ruce práce celý svět.

Návrh bude převeden do paragrafovaného znění, legislativní proces by měli šéfové rezortů financí ukončit 8. listopadu. Souhlas Evropského parlamentu už změny mají.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.