Do Česka se chystá banka s ruskými vlastníky

Rigensis Bank

Rigensis Bank Zdroj: rigensis.lv

O peníze českých boháčů se propříště postarají i ruští finančníci. Podle zdrojů deníku E15 blízkých finančním kruhům se na český trh chystá vstoupit banka Rigensis se sídlem v Lotyšsku. Za bankou stojí trio ruských bankéřů Igor Cyplakov, Alexej Gudaitis a Dmitrij Sokolov, kteří jsou zároveň top manažery ruského investičního impéria ICT Group miliardáře Alexandra Nesise.

Banka Rigensis chce zamířit do segmentu privátního bankovnictví pro nejmajetnější klienty, zostří tak konkurenci na trhu, který je doposud doménou hlavně banky J&T. Sama banka na otázku deníku nereagovala, dotaz odmítla s odvoláním na povinnost mlčenlivosti komentovat i Česká národní banka, která musí působení nového hráče na domácím trhu schválit a na jejímž stole se podle informací deníku žádost Rigensisu právě nachází.

„Prostor pro vstup banky zaměřené na privátní bankovnictví na českém trhu určitě je. V současné době je totiž více produktové než klientské. Silný hráč se zkušenostmi by mohl uspět,“ říká partnerka poradenské firmy Deloitte Diana Rádl Rogerová. Vedle J&T se Rigensis postaví i proti Privatbance ze skupiny Penta, Bance PPF finančníka Petra Kellnera a několika kancelářím zahraničních bank. „Budovat vztah s klienty od nuly je však v tomto segmentu běh na dlouhou trať,“ připomíná Marek Richter z PwC.

Banka funguje teprve čtyři roky

ICT spustila banku Rigensis teprve v roce 2011. Relativně malá banka měla koncem loňského roku majetek v přepočtu kolem šesti miliard korun a loni dosáhla zhruba stomilionového zisku.

Nesisův holding v Rusku vlastní velké množství firem napříč ekonomikou, nejvíce je angažován v bankovnictví, těžbě základních surovin i drahých kovů, metalurgii, ale i logistice či developmentu. V minulosti rovněž Nesis spolu s Petrem Kellnerem spoluvlastnil druhou největší ruskou banku Nomos.

Privátní služby jsou novou nadějí bank
Hrozby pro bankovní byznys v Česku v důsledku neustále klesajících úrokových sazeb nutí finančníky hledat nové ziskové příležitosti. Jednou z perspektiv bankéřů je segment privátního bankovnictví postavený doposud na úzkém osobním kontaktu bankéře a movitého klienta.
„Relativně novým trendem je snaha velkých bank nabízet služby privátního bankovnictví širším skupinám movitějších Čechů. Při současných nízkých úrokových výnosech to může být jedna z cest, jak vylepšit příjmy bank,“ uvádí Marek Richter z PwC. Více než o privátní bankovnictví ve smyslu správy majetku nejbohatších klientů však prý největší české banky půjdou cestou rozšíření služeb pro majetnější zákazníky. Převrat ve službách však čekat nelze, krédem bankéřů prý bude šetrnost.
„Banky se budou muset zaměřit na potřeby zákazníka při rozumných nákladech, neboť nejde o skutečné privátní bankovnictví a spravované prostředky jednotlivých klientů jsou v takovém případě relativně nízké,“ dodává Richter. Podle studie Swiss Life je v Česku až sedmdesát tisíc lidí s disponibilním majetkem přes pět milionů korun, a právě na ně chtějí banky zacílit.