Drahé látání rozpočtu. Rodiny propadají půjčkám, na úrocích se prohnou nejvíce za pět let
Češi mají do své pomyslné finanční paty zapíchnuté hned dva bolestivé trny. Na jedné straně je to obří inflace, na druhé rychle zdražující půjčky užívané v případě, že nevystačí rozpočet. Banky si podle posledních dostupných dat účtovaly za spotřebitelské úvěry sazbu na prahu deseti procent. Půjčit si je nejdražší od zimy 2017.
Banky se zpožděním dohánějí jarní úrokový sprint České národní banky a rehabilitují své marže u spotřebitelských úvěrů, stejně tak se ovšem připravují na horší časy. Zájem lidí o peníze přesto utuchá jen zlehka, mnohdy totiž není na výběr.
„Růst úroků je kombinací úrokové politiky ČNB i kritičtějšího přístupu bank k finanční kondici klientů. Vliv úroků nicméně převažuje spolu s tím, jak banky přehodnocují očekávanou výnosovou křivku,“ uvádí hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer s tím, že rozdíl mezi základní sazbou centrální banky a spotřebitelskými úroky je z historického pohledu relativně nízko. Banky začaly významněji zdražovat na prahu léta, koncem srpna pak lidé nabírali půjčky za průměrný úrok 9,72 procenta.
„Do úrokových sazeb jsme byli nuceni promítnout vyšší náklady na financování odvozené od sazeb ČNB,“ vysvětluje Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank. Podle bank roste počet zájemců z řad lidí, jejichž rozpočty marně bojují s letošním zdražováním.
„Půjčky si berou ve větší míře klienti, kteří peníze skutečně potřebují na zajištění nutných životních potřeb, například nahrazení rozbitých domácích spotřebičů,“ popisuje Filip Hrubý z České spořitelny. Na zbytné nebo luxusnější zboží si lidé půjčují stále méně.
Byznys se spotřebitelskými půjčkami je pro banky o to důležitější, o co silnější je letošní propad hypotečního byznysu. Ten v uplynulých letech patřil k významným motorům bankovních zisků, letos ovšem podle zářijových statistik Hypomonitoru České bankovní asociace propadl oproti loňsku o 80 procent. Tendence bank urvat na trhu spotřebitelských půjček co největší kus pak vede k tomu, že spotřebitelské úroky jsou vzhledem k sazbám stále relativně nízko a poptávka zůstává relativně silná.
„K polovině letošního roku se objem spotřebitelských úvěrů poskytovaných skupinou Komerční banky, tedy včetně českého a slovenského Essoxu, meziročně zvýšil o 4,8 procenta na 34,5 miliard korun,“ zdůrazňuje mluvčí KB Michal Teubner. Za celý sektor banky letos poskytly nové spotřebitelské půjčky za 99,5 miliardy korun, tedy o bezmála osm procent vyšší než loni.
„V uplynulých měsících jsme s ohledem na sazby ČNB zvedali úrokové sazby i u našich splátkových úvěrů, ale na poptávku to nemělo výrazný vliv,“ uvádí Jakub Heřmánek z Fio banky. Letošní léto bylo ovšem oproti loňskému napříč trhem slabší, když objem nových půjček podle statistik ČNB klesl od června do srpna oproti loňsku o více než pět procent.
„Po obvyklém sezonním útlumu během léta zůstal zájem o půjčky v průběhu září a října o několik procent pod úrovní zájmu v prvním pololetí,“ potvrzuje Hrubý. Na bankovní byznys zatím netlačí ani platební kázeň dlužníků.
Z každé stokoruny poskytnutých půjček se koncem srpna problematicky splácelo jen 1,26 koruny spotřebitelských půjček. To je nejlepší skóre v historii Česka. Podle ekonomů si ovšem ekonomické klima vyžádá své včetně horší platební morálky, což banky budou muset brát dále v potaz.
„Lze očekávat, že marže bank na spotřebitelských úvěrech dále porostou, s čímž poroste i úroková sazba těchto úvěrů, a to i kdyby ČNB již nezpřísňovala svou politiku,“ soudí ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička. Obrátí se tak trend dlouholetého poklesu spotřebitelských úroků, který se uzavřel v loňském roce.
Vůbec nejlevnější spotřebitelský úvěr nabírali lidé loni v březnu, kdy sazby v průměru klesly historicky nejníže, a to pod sedm procent. Nejdráže naopak vyšla půjčka v moderních finančních dějinách Česka v roce 2004, kdy sazby převýšily 15 procent.
