Dvacet let penzijních fondů: celkem připsaly zhodnocení 41 miliard korun

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-SA 2.0: Aero Icarus via Flickr

Penzijní fondy připsaly celkem klientům za dvacet let svého působení zhodnocení 41 miliard korun, cože je v průměru 4,17 procenta ročně. Účastníci zaplatili na příspěvcích 301 miliard korun, vyplaceno jim bylo 195 miliard korun. Statistiky dnes uvedla Asociace penzijních společností na tiskové konferenci ke 20 letům penzijního připojištění v ČR.

Stát účastníkům vyplatil na příspěvcích 67 miliard korun, dalších 65 miliard přidali zaměstnavatelé. Počet účastníků penzijního připojištění v posledních dvou letech klesl na srpnových 4,848 milionu. Vrchol byl v roce 2012, kdy jich bylo 5,12 milionu. Objem peněz evidovaných v jejich prospěch stoupl koncem srpna na 306,5 miliardy korun.

Typickým průměrným účastníkem penzijního připojištění je podle údajů asociace žena (53 procent) ve věku 49 let, která spoří 6,6 roku. Její průměrná měsíční úložka činí 623 korun.

Analytiky výsledky neoslnily

„Roční výnos kolem čtyř procent ročně je zajímavější zhodnocení, než jaké nabídly bankovní vklady. Na druhé straně akciový index MSCI World přinesl ve stejném období výnos 7,6 procenta ročně. Investoři s dlouhým investičním horizontem by měli volit dynamické strategie,“ komentoval výsledky fondů analytik poradenské firmy Partners Martin Tománek. V letech 1994 až 2013 byla průměrná roční míra inflace asi 4,3 procenta. „Výnosy penzijních fondů jen tak tak držely krok s inflací,“ dodal.

O inflaci očištěná čísla ukazují krutou pravdu, že tento produkt drží nad vodou státní příspěvky, podotkl šéfredaktor serveru Penízenavíc.cz Petr Rozkošný. Díky své konzervativní investiční strategii ale mohou penzijní fondy garantovat, že nominálně nedojde ke ztrátě, dodal analytik Broker Consulting Jan Šimek. Bez přehánění se podle něj dá říci, že díky této garanci se Češi mnohem snadněji naučili odkládat peníze na stáří.

Třetí pilíř má téměř pět milionů účastníků, počet ale klesá

Ke konci srpna evidovaly penzijní společnosti ve třetím pilíři 4,85 milionu účastníků, z toho 4,67 milionu v transformovaných fondech, do nichž už není možné vstoupit, a 183 tisíc ve fondech účastnických. V transformovaných fondech pokračuje přirozený pokles počtu účastníků. Zhruba z poloviny ho kompenzují noví lidé v účastnických fondech, kde se tempo nárůstu zvyšuje.

Ani ve třetím čtvrtletí se zatím nedaří zvrátit trend úbytku celkového počtu účastníků ve třetím pilíři, který je patrný od začátku letošního roku. Trh tak stále čeká na pozitivní impulzy, které by mu měly dát diskutované změny v regulaci distribuce a větší motivace zaměstnavatelů, uvedl prezident asociace Vladimír Bezděk. „Současná politická reprezentace, která se rozhodla zrušit druhý pilíř, by měla občanům sdělit, jaké změny udělá ve třetím pilíři,“ dodal.

Dobrovolné připojištění má přes 70 procent populace

Do systému dobrovolného penzijního připojištění je zapojeno přes 70 procent práceschopné populace. Občané se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie a neexistuje tu výsluhová penze. Nové fondy už také neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Nabízí ale možné vyšší zhodnocení.