Dvě třetiny mladých žijí na dluh, půjčují si už na základní škole
Nejčastěji peníze získávají od rodiny nebo přátel. A částky se pohybují do tisíce korun, u mladších dětí do stovky. Podle bankéřů se ale jedná o nebezpečný návyk do budoucna. „Berou za normální si dokola půjčovat. Nechtějí čekat, až si našetří,“ popsala manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Větší ochotu půjčit si přitom mají chlapci.
Alespoň jednou si půjčilo více než 60 procent z nich, z dívek to byla zhruba polovina. Dnešní mladí lidé si půjček obecně bojí méně než dřívější generace i podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala. Nejčastěji si podle jeho zkušenosti půjčují na notebook, telefon nebo třeba auto.
Dobrým výhledem není podle výsledků průzkumu to, že čím méně mladí o financích vědí, tím mají menší potřebu se o nich vzdělávat. Třicet procent z nich se domnívá, že ví všechno, co potřebují. Dvacet procent to nezajímá a polovina si myslí, že má na řešení financí ještě čas. Tím, kdo má být primárně zodpovědný za vzdělávání ve finanční gramotnosti, jsou podle mezinárodního průzkumu skupiny Erste, do které spadá i Česká spořitelna, školy.
„Zatím děti zažívaly vzdělání ve finanční gramotnosti jen v menší míře,“ uvedl Šmejkal. Situace se ale podle něj v poslední době mění. Žáci na druhém stupni základních škol i studenti na středních školách musí projít modulem finanční gramotnosti.
Mezi dospělými jsou pak podle průzkumu nejvíce ohroženou skupinou lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním. Alarmující je podle bankéřů i to, že za poslední tři roky výrazně klesl počet lidí, kteří by bez příjmu vydrželi financovat domácnost déle než tři měsíce. Zatímco v roce 2012 jich bylo 60 procent, letos už jen 52 procent. Počet lidí, kterým nestačily příjmy na pokrytí nákladů, dosáhl 21 procent, což je zlepšení oproti roku 2012 s 25 procent. Stejně se ale jedná o výrazný počet lidí.
Nízká finanční gramotnost v ČR ohrožuje děti a lidi s nižším vzděláním a menšími příjmy
