„Zájem byl obrovský, mnohem větší, než se čekalo. Likvidita v bankovním systému je teď podstatně vyšší,“ reagovala na výsledek tendru analytička Annalisa Piazzaová ze společnosti Newedge Strategy. Podle ní měly největší zájem zřejmě banky ze zemí na periferii eurozóny.
ECB nabízí levné tříleté půjčky vůbec poprvé. Záměr tyto úvěry poskytnout ECB oznámila začátkem prosince, a to ve snaze pomoci komerčním bankám překlenout rostoucí napětí na trzích. Banky mají příští rok splatné závazky za zhruba 720 miliard eur (asi 18,4 bilionu korun), velká část přitom spadá do prvního pololetí.
ECB uvedla, že o levné financování ji požádalo celkem 523 finančních institucí. Podobný úvěrový program, jaký ECB odstartovala dnes, nabídla už v roce 2009, a to v reakci na úvěrovou a finanční krizi. Tehdejší úvěry ale byly pouze na jeden rok. ECB tehdy poskytla komerčním bankám půjčky za zhruba 450 miliard eur.
Výsledek tendru je mezi finančníky považován za úspěch. Tak velká částka by měla zabránit vzniku úvěrové krize a odvrátit riziko zhoršení dluhové krize v eurozóně. Část peněz by mohla jít rovněž na nákup dluhopisů Itálie a Španělska, ale zda se tak skutečně stane, zatím není jisté.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že banky požádají ECB jen asi o 310 miliard eur. Kurz eura proto po zveřejnění výsledků tendru zamířil vzhůru a k dolaru vystoupil na 1,3170 dolaru. Později však euro znovu začalo oslabovat a vrátilo se na zhruba 1,3070 dolaru. Podobně cena zlata se vyšplhala až na 1640 dolarů za troyskou unci, než růst polevil a cena kovu se vrátila na 1628 dolarů.
Budou banky ochotny kupovat dluhopisy Itálie a Španělska? ECB doufá, že ano
ECB doufá, že nabídka superlevných peněz poskytnutých na relativně dlouhou dobu bude mít řadu příznivých dopadů. Hodně přitom vsází na to, že banky se nebudou zdráhat nakupovat dluhopisy Itálie a Španělska. V tomto ohledu jsou však analytici zdrženlivější; mezibankovní trh se podle nich po tendru tříletých úvěrů zklidní a žádná úvěrová krize mu zřejmě teď už nehrozí. Zda budou banky ochotny kupovat italské a španělské dluhopisy, je ale věc druhá.
Nabízené tříleté úvěry ECB poskytne za proměnlivý úrok. Ten se bude odvíjet od hlavní sazby ECB v příštích třech letech. Základní sazba je teď na historickém minimu 1,00 procenta, kam ji banka snížila začátkem tohoto měsíce. Některé banky tak budou mít úvěry až o tři procentní body levnější, než kdyby si peníze obstaraly na volném trhu. Navíc pokud budou banky chtít, mohou půjčené peníze vrátit už po roce.
„I když by to mohlo pomoci řešit známky nového napětí na úvěrových trzích a podpořit bankovní půjčky, my jsme pořád skeptičtí k myšlence, že tato operace zároveň zmírní dluhovou krizi v eurozóně, když banky ty peníze použijí na nákup velkých objemů dluhopisů vlád zemí z periferie eurozóny,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Capital Economics Jonathan Loynes.
Vzhledem k pochybnostem, které nastínil analytik Loynes, většina expertů očekává, že ke zmírnění dluhové krize přispějí pouze agresivnější a přímé nákupy dluhopisů zmíněných zemí. To by ale musela zajistit sama ECB, která se tomu zatím brání.
