Neplaťme dividendy, ať můžeme financovat obří investice. Letiště Praha po volbách navrhne klíčové změny
Odhadem 32 miliard korun do roku 2033. Tolik má v příštích letech investovat Letiště Václava Havla do modernizace a rozšíření terminálových kapacit, aby mohlo odbavit ještě více cestujících. Klíčové projekty zvládne ufinancovat jen za co nejvýhodnějších podmínek, proto ministerstvu financí navrhne změnu stávající dividendové politiky. Učiní tak po parlamentních volbách, které se uskuteční začátkem října.
Aktuální dividendová politika mezi letištěm a ministerstvem coby jediným akcionářem platí až do roku 2027. Vyjadřuje nezávazný plán, podle kterého by mělo ministerstvo odčerpávat každoroční dividendu ze svého státního podniku ve výši dvaceti procent z čistého zisku. Ministr financí se politikou řídit nemusí, plán je však důležitý pro management největšího českého letiště, aby dokázal plánovat své hospodaření, a to včetně mnohamiliardových investic.
Na rozdíl od minulých let ministerstvo politiku letos porušilo. Místo dvaceti procent loňského zisku ve výši 2,471 miliardy korun odčerpalo procent 81. Z účtu Letiště Praha tak místo plánované necelé půl miliardy zmizely miliardy dvě. Pokud by měla taková praxe pokračovat i v příštích letech, znamenalo by to zásadní problém pro financování klíčových investičních projektů letiště. To považuje výši letošní dividendy za mimořádnou, upozorňuje však, že by byla vhodná i úprava stávající politiky ve výši dvaceti procent.
„Doufám, že ministerstvo v budoucnu ze stávající dividendové politiky poleví a dividendy po určitý čas vybírat nebude. Letiště by tak mohlo investovat a v budoucnu dodávat dividendy o to vyšší,“ říká místopředseda představenstva Letiště Praha Jiří Kraus. Státní podnik proto po skončení parlamentních voleb navrhne budoucímu ministru financí dva způsoby, jak by se mohla dividendová politika změnit.
Letiště Václava Havla a nižší dividendy
První spočívá v jejím dočasném úplném zrušení, uvádí Kraus. Druhá spočívá ve snížení dividendy ze stávajících dvaceti procent. „Letišti by tak zůstalo více prostředků z naakumulovaných zisků. Asi 32miliardová investice do roku 2033, to je velké číslo. Je určitě důležité, abychom dividendu neodváděli,“ říká Kraus. „Dvacet procent, to je zhruba půl miliardy z našeho čistého zisku. Nedomnívám se, že je to pro státní rozpočet zásadní přínos, zatímco letišti může výrazně pomoci v rozvojových plánech,“ dodává Kraus.
Letiště hodlá financovat budoucí masivní investiční projekty kombinací vlastních finančních prostředků a externích zdrojů. Čím méně úvěrů bude potřebovat, tím méně zaplatí na úrocích, o které by byly investice levnější. Zcela bez cizích prostředků se však letiště, které v první polovině roku odbavilo 7,8 milionu cestujících, neobejde. Připravuje proto velký tendr, ve kterém budou primárně banky soutěžit o to, u kterého subjektu si letiště zřídí takzvaný úvěrový rámec. Tedy potenciální maximální sumu, kterou si bude moci půjčit.
„Tendr spustíme patrně v prvním čtvrtletí příštího roku, pravděpodobně na částku přesahující deset miliard. Prostředky budeme čerpat zřejmě až po roce 2027. Troufnu si říci, že pokud se bude letišti v příštích letech dařit, tak může financovat zmíněné investice vlastními a cizími zdroji v poměru padesát na padesát,“ dodává Kraus.
E15 oslovila ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a zástupce nejsilnějšího opozičního hnutí ANO, jak by s návrhem letiště naložili, pokud by ovládali ministerstvo financí. Do vydání článku na otázku neodpověděli. Ekonomové, které e15 dříve oslovila, před letošním postupem, kdy ministerstvo vybralo dividendu ve výši 81 procent zisku, varují.
Financování rozvoje letiště
„Stejně jako například v energetice to jsou často úrokové náklady, které zásadním způsobem rozhodují o efektivitě takto nákladných projektů. Vlastní zdroje jsou vždy výhodnější a zásadně ovlivňují nejen návratnost, ale někdy dokonce i realizovatelnost velkých projektů. Protože ne vždy najdete dost bank a dalších institucí, které by byly ochotny nést tak objemné investice a s nimi spojená rizika,“ říká Pavel Kysilka, bývalý pověřený guvernér České národní banky.
„Stanovením vysoké dividendy MF odsouvá problém – půjčku – do budoucna, a navíc na jiný subjekt – na letiště. Kdyby si stát dividendu nevzal, znamenalo by to horší výsledek letošního státního rozpočtu, který by musela vláda vysvětlovat,“ uvádí hlavní ekonom Deloitte David Marek, jenž do dubna působil také jako poradce prezidenta Petra Pavla.
Součástí rozvojových plánů letiště je rozšíření obou terminálů, zbourání parkovacích domů a estakády vedoucí k druhému terminálu a výstavba nových. V plánu je do budoucna i stavba paralelní ranveje nebo napojení na železnici a vznik vlakové stanice. Železniční projekty má financovat především Správa železnic, i z nich však poplynou letišti dodatečné investice.
