Spíše než vyšší rychlost vlaků potřebujeme víc kolejí, upozorňuje šéf Správy železnic
Ambiciózní plány pro železniční i leteckou síť představili na konferenci Praha 2050+: Na křižovatce rozvoje, jejímž byla e15 mediálním partnerem, zástupci různých odvětví pražské dopravy. Jak se firmy vypořádají s dlouhodobým podfinancováním dopravního sektoru – a dočkají se Pražané konečně linky metra D?
Pro pražský železniční uzel, kterým prochází několik tranzitních železničních koridorů, má Správa železnic jasné vize: dvě tunelové trasy, dvoupatrová centrální stanice pod hlavním nádražím i nové zastávky v centru. Výstavbu nových vlakových zastávek Karlín, Florenc, Václavské náměstí a Karlovo náměstí plánuje Správa železnic za deset let, trvat by měla do roku 2047. Náklady pražského železničního uzlu jsou nyní odhadovány na 185,1 miliardy korun.
Kromě rozvíjení městských linek má Správa železnic do centra přinést rychlovlaky. „Vysokorychlostní tratě nám vyřeší bolavé místo v podobě odlehčení koridoru viz Praha směr Kolín,“ míní Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic.
Nezávisle na výstavbě vysokorychlostních tratí také Svoboda navrhl vícekolejnost v úseku Praha-Běchovice – Poříčany. „Budoucnost vidím spíše než ve zvyšování rychlosti právě ve zvyšování kolejí,“ upozorňuje generální ředitel.
„Nejdříve si ale musíme splnit domácí úkoly. Nemáme městský ani silniční okruh. Klíčové stavby nám chybí,“ oponoval Zdeněk Lokaj z katedry dopravní telematiky ČVUT. Podle něj doplácí česká dopravní infrastruktura na dlouhodobou podfinancovanost. Zdaleka nejnákladnější formu dopravy představuje metro, drahý je jeho provoz i údržba. Zatímco Pražané netrpělivě vyhlížejí novou linku metra D, vysoké náklady na výstavbu značně komplikují průběh stavby. V roce 2019 spočítal dopravní podnik náklady za metro D na 73 miliard, poslední odhad ale činí už 120 miliard.
Kdy bude metro D?
„Nevidíme konec, kdy bude v provozu alespoň pět stanic,“ stěžuje si na dlouhodobě komplikovanou situaci Jiří Hrnčíř, který je manažerem projektu metra D. Původně jich přitom ještě letos bylo v plánu sedm. Zprovoznění nové linky metra se Pražané podle nynějších odhadů dočkají až v roce 2036.
Před necelými dvěma lety představilo hlavní město také vizualizaci nové haly hlavního nádraží. Vítězný návrh studia Henning Larsen Architects přezdívaný jako „Abú Prahí“ se rychle stal předmětem údivu a narážek. Generální ředitel Správy železnic ale v ambiciózním plánu vidí potenciál. „Hala se propojí s prostorem Vrchlického sadů a přivede tramvajové linky přímo před novou odbavovací halu,“ vysvětluje.
VIDEO: Jaké jsou novinky v městské dopravě a jak pokračuje stavba metra D, ve FLOW odpovídá člen představenstva a dopravní ředitel DPP.
Podle Svobody je důležitá také regionální železniční síť, kterou vnímá jako zásadní generální ředitel společnosti Leo Express Petr Köhler. „Doprava začíná u té regionální, ale pokračuje dálkovou, lepší přístupnost k železničním trasám v regionech výrazně zlepší kapacitu dopravy,“ míní ředitel soukromého dopravce, který na trh vstoupil v roce 2012.
Velkou výzvou pro Prahu je rovněž trať Praha – letiště – Kladno. Jedná se o ambiciózní plán podzemní železniční sítě, která propojí trasu cestujících nejen z hlavního nádraží až na letištní terminál, ale i z centra Prahy až na Kladno. Z centra by se cestující měli na letiště dostat do 25 minut, podobně dlouho bude trvat i cesta na Kladno, která zabere jen o pět minut více. Nová trať by měla být zprovozněna v celé své délce do pěti let.
Nový zdroj peněz pro letiště
Zájem o létání roste, přestože si v posledních letech mohla veřejnost povšimnout poklesu v cestování leteckou dopravou, z dat vyplývá, že více než polovina Čechů by se létání jen tak nevzdala. Nynější čísla ukazují, že 70 procent Čechů létá alespoň jednou až dvakrát ročně.
„V letošním roce se dostáváme na předcovidová čísla,“ podotkl místopředseda představenstva pražského letiště Jiří Kraus. Pokles v létání podle něj kromě covidu výrazně ovlivnila válka na Ukrajině, kvůli které nelétají turisté z východoevropských zemí. I tak přispívá letecká doprava k rozvoji turismu i ekonomiky, průměrná útrata příletového turisty činila v roce 2023 na den 2 646 korun.
Na rostoucí zájem o leteckou zareagovala zahraniční letiště. Sousední Krakov chystá kapacity navýšit na 15 milionů ročně odbavených cestujících, Berlín posouvá hranice ještě dál, kapacitu chce navýšit až na 50 milionů lidí ročně. Kromě navýšení kapacit po vzoru svých sousedů čeká Letiště Praha rozsáhlá modernizace.
„Chceme odbavení převést v zážitek,“ míní Kraus. Pod pojmem zážitek si mají cestující podle Krause představit efektivnější služby v podobě rychlejšího odbavení i přívětivějších prostor. To vše by měl doplnit v horizontu osmi let skleněný tunel propojující hlavní halu letiště s garážovými prostory.
Kromě modernizace letištní haly jako takové se správa letiště zaměřuje i na využití pozemků pro neletecké aktivity. Jedním z pilířů tohoto přístupu je Prague Airport City, projekt, který představuje podle Krause značnou investiční příležitost. „Vnímáme ekonomický potenciál celé oblasti. Spolupráce s hlavním městem představuje příležitosti pro stavby v oblasti školství, výzkumu nebo kultury,“ uzavírá místopředseda představenstva. Letiště Praha nabízí investice například do hotelů nebo administrativních budov.
