Evropa v bankovní mizerii předstihla Ameriku. Zastavit krizi má švýcarský megadeal

V přepočtu rovných sto miliard korun, anebo také rovnou třetinu už "prohráli" akcionáři švýcarské Credit Suisse od počátku takzvané bankovní krize

V přepočtu rovných sto miliard korun, anebo také rovnou třetinu už "prohráli" akcionáři švýcarské Credit Suisse od počátku takzvané bankovní krize Zdroj: Reuters

V přepočtu o rovných sto miliard korun neboli o třetinu hodnoty svých investic už přišli akcionáři švýcarské Credit Suisse od počátku takzvané bankovní krize, tedy za pouhých deset dní. Smutnou útěchou pro ně budiž, že v tom na starém kontinentu nejsou zdaleka sami. Akciový index Stoxx 600 mapující vývoj cen akcií lídrů evropského bankovního byznysu už od minulého týdne připravil investory o patnáct procent. Jen za pátek přišel celý sektor o další tři procenta, za tento týden tak má Evropa horší skóre než Amerika. Zastavit prohlubování krize může Švýcarsko, které momentálně režíruje bankovní deal bezprecedentních proporcí.

Jak uvedla agentura Reuters, švýcarští regulátoři pobízejí banky Credit Suisse a UBS, aby se spojily. Ani jedna z nich si to nicméně nepřeje. Druhá největší švýcarská banka Credit Suisse, která se dostala do potíží, bude o víkendu jednat o strategických scénářích pro svou budoucnost.

Jedním z možných kroků je podle některých analytiků převzetí největší švýcarskou bankou UBS. Kolosální transakce mezi odvěkými rivaly, jedničkou a dvojkou mezi švýcarskými bankami, by zároveň přepsala finanční mapu světa.

„Spojení obou švýcarských obrů by situaci krátkodobě zřejmě uklidnilo. Je však otázka, zda bude vzhledem ke stavu Credit Suisse zajímavé z hlediska UBS. A to jak z hlediska čistě ekonomického a finančního, tak z hlediska reputační zátěže, kterou si Credit Suisse nese. Je také možné, že UBS převezme pouze část majetku Credit Suisse,“ nastiňuje různé scénáře potenciální fúze ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Rozhodnutí o historickém spojení má podle Reuters padnout do nedělního večera. „Cílem zjevně je případné sloučení dotáhnout ještě před pondělním otevřením burz, neboť by vneslo jisté uklidnění do celého globálního finančnictví,“ dodává Kovanda. 

Ekonomové ovšem zdůrazňují, že k plošné krizi není důvod. „Zvýšila se nejistota ohledně výkonnosti bankovního sektoru. Ne nutně že by se investoři báli dalších krachů bank. Obávají se jediného myslitelného kroku, který teď mohou udělat regulátoři, totiž ještě silnější regulace,“ uvádí ekonom Natlandu Petr Bartoň s tím, že více omezení znamená nižší budoucí ziskovost bankovní branže. „Investoři nechtějí prodat všechny své bankovní akcie, ale chtějí právě z tohoto důvodu snížit jejich podíl ve svých portfoliích,“ dodává Bartoň. 

Na evropské burzovní scéně je momentálně 28 bankovních titulů, které jen za poslední týden ztratily deset a více procent. Kolem dvaceti procent ztratily krom švýcarské Credit Suisse i španělská Banco de Sabadell či německá Commerzbank. Na českém trhu nejvíce ztrácí byznysově panevropská Erste, jejíž akcie jsou od počátku bankovní krize už o šestnáct procent levnější.

O necelých devět procent slabší je za posledních deset dnů i Komerční banka. Evropa navíc v tomto týdnu převzala od Ameriky pomyslný štafetový kolík redukční diety bankovních akcií. Zatímco tak americký index S&P 500 Banks přišel „jen“ o necelých 4,5 procenta, jeho evropský protějšek Stoxx 600 Banks ztratil o třetinu více. 

„O plošném problému nemůže být řeč. Rozhodně ne v té míře, v jaké nastal v letech 2008 a 2009,“ zdůrazňuje Kovanda s tím, že v potížích jsou na americké i evropské bankovní scéně specifické banky kolabující v důsledku chybných byznys modelů. „K finanční krizi typu té z let 2008 až 2009, která byla vskutku systémová, je nyní daleko,“ dodává Kovanda s tím, že švýcarská Credit Suisse si na svůj pád zadělávala dlouhá léta.

„Půjčovala nemalé peníze lidem, jimž se ostatní banky půjčit štítily. Figurovala v případu závažného praní špinavých peněz. Své nepříliš prověřené zaměstnance nechala hazardovat s penězi významných klientů, aniž ti o tom měli potuchy, tak dlouho, až to nakonec skončilo třeba i sebevraždou,“ dodává Kovanda.