Akcionářům pak držení bankovních akcií za posledních pět let prodělalo průměrně 5,6 procenta ročně, nejvíce ze všech sektorů. Pro srovnání: investice do telekomunikací vynesla 6,6 procenta.
V desítce největších bank světa jsou tak nyní pouze dvě evropské banky, britská HSBC působící hlavně v Asii a španělská Banco Santander, která v uplynulých týdnech řešila kapitálové obtíže. Největší bankou dle tržní hodnoty je čínská ICBC, v desítce jsou další tři čínské banky.
Z evropských peněžních domů, které vlastní české banky, má nejhorší roky za sebou italská jednička UniCredit, která měla ještě na konci roku 2007 tržní kapitalizaci 75,7 miliardy eur, nyní je to přibližně 6,7 miliardy eur. Obdobně jsou na tom ostatní. Belgická KBC, vlastník ČSOB, se smrskla na sedminu, ostatní – rakouská Erste (Česká spořitelna), Société Générale (Komerční banka), Raiffeisen International (Raiffeisenbank a Zuno bank) – se zmenšily zhruba na třetinu.
Problémy evropských matek negativně dopadají na jejich dcery. Naposledy včera postihlo Komerční banku snížení dlouhodobého úvěrového ratingu o jeden stupeň z A+ na A. Důvodem bylo snížení ratingu celé Francie a následně francouzských bank, včetně mateřské Société Générale. Celkově se však Komerční bance daří lépe než mateřské Société Générale.
Její tržní kapitalizace klesla od roku 2007 ze 166,1 miliardy korun „jen“ na 135,2 miliardy a v poslední době se na pražské burze dokonce dostala na podobnou kapitalizaci jako celá skupina Erste, vlastník konkurenční České spořitelny. „Trh tak implicitně oceňuje všechny ostatní aktivity bankovní skupiny nulovou hodnotou, pokud bychom vyloučili všechny extrémně negativní události na úrovni skupiny, které by ukrojily část hodnoty českých podnikatelských aktivit,“ uvádí zpráva Goldman Sachs z tohoto týdne. Naráží tak na dilema investorů, zda jsou bankovní skupiny podhodnocené, nebo jen reflektují aktuální rizika. Největší pád mají za sebou akcie UniCreditu, jež za čtyři roky spadly z 31,8 eura za kus na současných 3,5 eura. Začátkem ledna se italská bankovní skupina obchodovala za méně než pětinu účetní hodnoty.
„Je třeba hodnotit jednotlivé bankovní domy odděleně. Všeobecně ty, které se obchodují pod 0,5 účetní hodnoty, mohou být z dlouhodobého hlediska podhodnocené. Krátkodobě jsou však v ceně promítnuta různá rizika, a proto z krátkodobého hlediska se taková investice nemusí vyplatit,“ myslí si Tomáš Tomčány, analytik Patrie.
