Experti ale varují před přílišným nadšením. Primární emise akcií totiž v Evropě mnohdy zůstává jedinou možností, jak sehnat peníze. Banky v eurozóně na oživení zatím nesázejí a půjčují stále méně. „Sazby jsou sice nízké, ale přesvědčit banku o půjčce na podnikatelský projekt není v dnešní době o mnoho snazší než přesvědčit investory, aby upsali nové akcie,“ dodává Richter.
Statistiky dokazují, že eurobanky jsou stále tvrdohlavější. Podle dat Bloombergu objem poskytnutých úvěrů v eurozóně v srpnu meziročně klesl bezmála o šest procent a na periferii je půjčka bezmála kacířským slovem: například Španělsko hlásí meziroční propad v úvěrování o celou pětinu. „Banky volné prostředky raději využijí na nákup vládních dluhopisů,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.
Nevstřícné banky nejsou jedinou příčinou boomu IPO. Dalším důvodem jsou rostoucí akciové trhy. „Vidina vysoké upisovací ceny je pro firmy lákavá,“ dodal Sklenář. Jen za poslední rok evropské akcie zdražily zhruba o čtvrtinu a nacházejí se poblíž pětiletého vrcholu. Není náhoda, že právě v roce 2008, kdy akciové trhy a komodity atakovaly historický vrchol, dorazilo za upisovací cenu 425 korun na akcii do Prahy IPO těžařské NWR.
Primární emise potřebuje k úspěchu krom emitenta i protistranu: investory ochotné akceptovat relativně vysoká rizika expandující firmy. Ochotný kapitál nachází Evropa v tomto smyslu na opačném břehu Atlantiku. „Investory jsou často zámořští fondoví manažeři. Zatímco v letech 2011 a 2012 z Evropy utíkali, letos se s vidinou investičních příležitostí na starý kontinent vracejí,“ řekl Sklenář.
Trend, zdá se, bude pokračovat i dále, za burzovními dveřmi se totiž tvoří fronta. „Přípravy řady kandidátů na primární emise pro první pololetí příštího roku jsou v pokročilé fázi,“ uvádí analytik Richard Cormack z Goldman Sachs pro list Financial Times.
