Za poslední dekádu nabraly unijní vlády půjčky za bezmála pět bilionů eur. Obrovské dluhy států Evropské unie nabrané za éry snižování úrokových sazeb ale začínají být hrozbou pro příští léta.
Během letoška totiž vládám napříč unijními ekonomikami začalo výrazně zdražovat financování a půjčit si peníze bylo během února v případě mnoha unijních zemí nejdražší za poslední čtyři roky. Úrokové náklady na splátky starých dluhů mají navíc růst i nadále, podle odhadů OECD to rozpočty unijních zemí zatíží navíc takřka padesáti miliardami eur rok co rok.
„Refinancování dřívějších půjček bude významnou výzvou pro rozpočty vyspělých zemí,“ míní analytik OECD Fatos Koc. „Vzhledem k rostoucím úrokům bude financování vládních dluhů stále složitější. Je proto možné, že zažijeme ekonomické déjà vu, kdy se některé státy opět propadnou do dluhové krize,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Za poslední dekádu nabraly unijní vlády půjčky za bezmála pět bilionů eur a zvýšily tak svůj dluh o bezmála 67 procent na více než 12,5 bilionu. Zatímco v roce 2008 měly unijní země dluh v průměru dosahující šedesáti procent ročního výkonu svých ekonomik, ke konci loňského září to bylo podle Eurostatu o třetinu více. Cena peněz přitom letos rychle roste. I nejbohatším evropským ekonomikám, jako jsou Německo a Francie, investoři půjčí nejdráže od konce roku 2014.
„Z vyspělých evropských zemí jsou nejvíce zranitelnými zeměmi Francie a Itálie. Samostatnou kapitolou je Řecko, které ale nemusí čelit rostoucím úrokovým sazbám, neboť je financováno úvěry od MMF a EU,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Koncem roku 2016 vydávaly unijní státy podle dat Eurostatu za úroky ze svých dluhů v průměru dvě procenta výkonu svých ekonomik, což odpovídá částce kolem tří set miliard eur. OECD ve svém posledním ekonomickém výhledu z listopadu počítá s tím, že plánovaný růst úrokových sazeb v Evropě si každoročně vyžádá další až tři desetiny procenta ročního výkonu unijních ekonomik. 
