Generali dostala od ČNB milionovou pokutu. Její sliby byly zavádějící

Generali

Generali Zdroj: generali.com

Nefér jednání vůči klientům a přehnané přísliby výnosů. To jsou hlavní důvody, proč se ČNB rozhodla milionem korun pokutovat investiční společnost Generali Investments CEE. Ta měla tři roky klamat budoucí klienty zavádějícími informacemi o rizikovosti investic, navíc měla vzbuzovat zdání zaručeného výnosu.

„Generali nedovoleně užívala v propagačním sdělení klamavé a nejasné informace ‚po pěti letech získá‘ s číselným vyjádřením budoucího očekávaného výnosu,“ uvádí ČNB v rozhodnutí. Regulátor rovněž poukazuje na fakt, že Generali pro fondové investice zneužila pojmu spoření, do loňska navíc měla investiční společnost rovněž nedostatky v oblasti kontroly správy klientských peněz.

„Nápravná opatření, která se týkala především úpravy interních procesů ve vztahu k outsourcovaným činnostem, již byla zavedena během loňska. Společnost dále přijala opatření vedoucí ke zpřehlednění poskytovaných informací a v současnosti připravuje jejich představení ČNB,“ reagovala na sankci mluvčí Generali Investments Šárka Bouzková.

K nejčastějším prohřeškům, kvůli kterým ČNB na finančním trhu zasahuje, přitom patří směnárenské služby anebo špatný dohled nad kapitálovým trhem. Letos si tak sankce vysloužily už téměř čtyři desítky společností, celkem už ČNB na pokutách vybrala více než 23 milionů korun.

Odpovídá to zhruba polovině toho, čím kontroloři z centrální banky potrestali chyby hráčů na finančním trhu v loňském roce. Tehdy v rámci dohledu ukončila celkem 282 správních řízení a uložila pokuty za více než 45,6 milionu.

Nejvyšší letošní pokuty od ČNB (v milionech)Nejvyšší letošní pokuty od ČNB (v milionech) | E15

Z letošních pokut nejvyšší dostala společnost Regirt Propeat, a to 12 milionů, kvůli poskytování investičních služeb bez oprávnění. Pomyslné druhé místo s pěti miliony připadlo společnosti OVB Allfinanz za klamání klientů. Milionovou sankci – vedle aktuálního případu Generali – pak dostaly ještě brněnská Bestmix za porušení zákona o investičních společnostech a fondech a investiční společnost AXA.

Ta kvůli tomu, že podle zjištění regulátora dva roky neměla u svých investičních fondů adekvátně nastavená vnitřní pravidla pro obezřetné obchodování. Některé z transakcí pro klienty tudíž mohly být ohroženy.

„Pokutu i poplatek za vedené řízení jsme již řádně zaplatili,“ potvrdil deníku E15 mluvčí AXA Investiční společnosti Karel Žyla s tím, že na finanční situaci firmy nemělo udělení pokuty žádný negativní vliv. Nebylo to přitom poprvé, kdy se AXA dostala do hledáčku regulátora, před čtyřmi lety jí vyměřil půl milionu za to, že pochybila při prodeji investičních produktů.

Milionové sumy jsou ale spíše výjimečné. Nejčastěji jsou výše pokut v řádech desetitisíců, jen v osmi případech jde o statisícové částky. Peníze přitom, jak vyplývá ze zákona o ČNB, skončí nejčastěji po cestě přes účet příslušného celního úřadu ve státním rozpočtu. “Statistiku nesplacených sankcí nevedeme, protože nejde o naši činnost,” říká mluvčí ČNB Marek Zeman s tím, že co se dalších informací týká, je banka ve správním řízení striktně vázána mlčenlivostí.

Jednu ze „zajímavých” pokut - i když jen ve výši takřka zanedbatelných 50 tisíc korun - od centrální banky dostala například Komerční banka. V rozhodnutí ČNB se píše, že se provinila správním deliktem proti zákonu a oběhu bankovek a mincí. Na jedné ze svých poboček převzala zjevně podezřelou tisícikorunu, ale nezadržela ji i přesto, že existovalo podezření, že je padělaná.