Hudební nástroje lákají světové investory, Čechům moc neříkají

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY-NC-ND 2.0: Andy via Flickr

Zapomeňte na zlato, starožitné automobily nebo výtvarné umění jako doplněk investičního portfolia. Finančníci v poslední době doporučují investovat do hudebních nástrojů. Například vzácné housle se už od 50. let každoročně zhodnocují o osm až dvanáct procent, tvrdí znalci.

„V západní Evropě a dalších vyspělých zemích to není nic neobvyklého, zajištění lidé tam již dlouhá léta vlastní kvalitní hudební nástroje. Jsou si totiž vědomi, že v takovém instrumentu mají dobře uložené peníze,“ uvedl Jaroslav Svěcený, houslový virtuos a současně i soudní znalec v oboru smyčcových hudebních nástrojů. Kvalitní nástroje podle jeho slov skýtají v drtivé většině potenciál zajímavého zhodnocení v čase, které se v době makroekonomické nejistoty ještě zvýrazňuje.

Stabilnější než výtvarné umění

Hudební nástroje slibují investorům slušný výnos, který může fungovat mimo jiné jako ochrana před inflací, tvrdí Sean Carpenter, někdejší finanční analytik a současný šéf společnosti Carpenter Fine Violins v New Yorku. Podle jeho slov jsou hudební nástroje navíc imunní vůči výkyvům na trhu. Rozhodně jsou prý stabilnější investice než výtvarné umění, které prochází cykly, dodává Carpenter.

Pochopitelně záleží na druhu nástroje. Zatímco například kytary zvukově amortizují po několika dekádách a jejich cena tak kolísá, sázkou na jistotu jsou housle. Podle Svěceného jde o nejrozšířenější a nejpopulárnější investiční prvek v tomto oboru spolu s kvalitními smyčci, violoncelly a případně kontrabasy.

Mezi nejvíce ceněné nástroje patří housle vyrobené na přelomu 17. a 18. století v dílnách italských mistrů. Jejich cena každý rok stoupne v průměru o jedenáct procent, upozorňuje londýnský prodejce špičkových nástrojů Florian Leonhard. Výjimkou ovšem není zhodnocení ani o dvacet procent, připomněl David Carpenter, finanční ředitel společnosti Carpenter Fine Violins.

Připravte si hodně peněz

Pokud chce investor vsadit právě na housle, bude si muset připravit větší obnos peněz. „Pro investici je potřeba minimálně 100 až 150 tisíc dolarů. Horní limit se pohybuje v řádech milionů dolarů,“ poznamenává Lauren Carpenterová z Carpenter Fine Violins.

Trendem se v poslední době stává takový druh investování, kdy několik investorů spojí své síly a vloží peníze společně prostřednictvím firem či fondů pohybujících se na tomto trhu.

Housle za 16 milionů dolarů
Investování do hudebních nástrojů není novinka posledních let. První zmínky se objevují už v 18. století v Itálii. Tehdejší šlechtici totiž nepodporovali tamní výrobce smyčcových nástrojů (především pak Antonia Stradivariho) jen tak pro dobrý pocit, ale také proto, že cítili zajímavou investici. Čas jim da za pravdu – housle Cremonských mistrů (Stradivari, Amati či Guarneri) se dnes prodávají za miliony.
Nejdražším hudebním nástrojem se letos mohla stát Stradivariho viola z roku 1719, kterou aukční dům Sotheby´s nabídl v přepočtu za téměř miliardu korun. Žádný zájemce se však nenašel. Rekord tak stále drží Stradivariho housle Lady Blunt z roku 1721, které se v roce 2011 prodaly za téměř 16 milionů dolarů (zhruba 300 milionů korun při tehdejším kurzu).

Češi a investování? Hlavně žádné experimenty

V Česku se vnímání hudebních instrumentů postupně mění a v poslední době přibývá zájemců o posouzení hodnoty nástroje. „Lidé si začínají uvědomovat, že nástroj opravdu může mít investiční hodnotu,“ komentuje Jaroslav Svěcený s tím, že nicméně za Evropou stále výrazně zaostáváme.

Přesto v portfoliích českých investorů mají hudební nástroje stále pozici výstřednosti. „Toto je zcela mimo náš investiční vesmír, těmito komoditami se vůbec nezabýváme,“ zareagoval na dotaz E15.cz například analytik Richard Siuda z Conseq Investment Management.

Pokud si Češi chtějí doplnit portfolio nějakým artiklem, nejčastěji je zajímají nemovitosti v Americe či drahé obrazy. Taková jsou alespoň nejobvyklejší zadání, se kterými pracují čeští brokeři. Především zájem o obrazy letos znatelně stoupá.
Výnosy nejsou pro české investory až tak podstatné. Naprosto jim stačí, pokud dokážou pokrýt inflaci a přinést nějaké „drobné“ navíc. K opatrnosti je pravděpodobně ve především geopolitický chaos.

Jako doplněk vítají milionáři ve svých portfoliích alternativní investice. Jde o zemědělskou půdu, ale i investiční fondy zaměřené na solární či větrné elektrárny. Pokud se něčeho čeští boháči bojí, jsou to podle brokerů komodity a zvláště pak zlato. Opatrní jsou vůči státním dluhopisům a obloukem obcházejí Rusko. Klesla i popularita investic v českých korunách.

Byly objeveny nejstarší hudební nástroje

Čeští miliardáři: Rozhoduje čich na příležitosti