Hypotéky potkalo tradiční jarní tání sazeb. Další měsíce bude formovat válka v Íránu
- Průměrná nabídková sazba hypoték v březnu podle Swiss Life Hypoindexu klesla na 4,89 procenta z únorových 4,93 procenta.
- Pokles souvisí se sezonní jarní aktivitou bank a stabilizací hypotečního trhu po poklesu inflace.
- Výraznější zlevňování se ale nečeká, geopolitika a růst cen energií mohou sazby hypoték znovu tlačit vzhůru.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v březnu klesla na 4,89 procenta. Jde o drobný sezonní pokles typický pro začátek jara. Další vývoj však bude záviset na inflaci a vývoji cen energií, které mohou sazby hypoték znovu ovlivnit. V únoru byly sazby výše o čtyři bazické body, tedy na 4,93 procenta.
„Začátek jara bývá obdobím, kdy banky na hypotečním trhu zvyšují aktivitu a snaží se přilákat nové klienty atraktivnější nabídkou. Jde o poměrně pravidelný sezonní efekt, který lze na hypotečním trhu pozorovat prakticky každý rok,“ říká Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Swiss Life Select.
Pod psychologickou pětiprocentní hranicí se hypoteční sazby pohybují od loňského září, od té doby klesají jen pozvolna. „Ve srovnání s lety 2022 až 2024 je však současná situace přece jen výrazně příznivější. Tehdy se totiž sazby hypoték pohybovaly výrazně nad pěti procenty a v některých měsících dokonce přesahovaly i šest procent,“ všímá si Sýkora.
Hypoteční trh se v posledních měsících stabilizoval a banky reagovaly na příznivější makroekonomické prostředí. Inflace se postupně dostala pod kontrolu a Česká národní banka již v předchozím období přistoupila ke snižování základních úrokových sazeb. Tento vývoj se s určitým zpožděním promítá také do cen hypotečních úvěrů.
„Pokud jde o další vývoj v průběhu roku 2026, nelze očekávat dramatický pokles sazeb. Banky budou reagovat jak na vývoj základních sazeb České národní banky, tak na konkurenci na hypotečním trhu. Výraznější změny v řádu celých procentních bodů proto nejsou pravděpodobné,“ předpokládá Sýkora.
Měsíční splátka hypotečního úvěru ve výši 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti (LTV) při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 4,89 procent klesla za tři roky o více než tři tisíce korun na 20 240 korun.
Riziko jménem geopolitika
Pozvolný trend opatrného zlevňování hypoték by ale mohl dostat ránu z Blízkého východu, pokud tamní konflikt rozkolísá tuzemské ekonomické prostředí.
„Už delší dobu říkáme, že úrokové sazby hypoték spíše stagnují. Bohužel se ale objevuje stále více faktorů, které by je mohly znovu posunout směrem nahoru. Klíčovou roli hraje inflace v Česku. Od ní se odvíjejí takzvané úrokové swapy, tedy zjednodušeně řečeno cena peněz pro banky. A právě ty mají velký vliv na to, jakou úrokovou sazbu nakonec klient u hypotéky dostane,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení společnosti Swiss Life Select.
Dosavadní data z české ekonomiky vypadají pozitivně. Inflace se dostala pod dvě procenta, kde ji centrální banka chce mít. Se vším ovšem může zamávat vývoj cen ropy, která v důsledku bojů s Íránem a blokace Hormuzského průlivu již začala silně růst.
Zkušenost z doby pandemie přitom ukázala, že energie a pohonné hmoty zdražují prakticky celou ekonomiku – promítají se do dopravy, výroby i do služeb. Pokud tedy jejich ceny rostou, často s nimi roste i celková inflace. Rozhodující proto bude především to, jak se konflikt bude vyvíjet a jak dlouho potrvá.
„Pro hypotéky to znamená jediné: banky se v nejbližší době do výrazného zlevňování hnát nebudou. Naopak se objevují rizika, že by sazby mohly jít spíše opačným směrem. A ani Česká národní banka pravděpodobně nebude se snižováním svých sazeb spěchat. V situaci, kdy do ekonomiky promlouvají silné zahraniční vlivy, bude spíše vyčkávat, jak se situace ve světě vyvine. Budou tedy hypotéky brzy výrazně levnější? V nejbližší době spíše ne,“ uzavírá Kadeřábek.
