Firmy nabízející investiční produkty široké veřejnosti zpravidla podléhají přísnému dohledu regulátora. Donedávna tomu tak nebylo v případě crowdfundingového investování. Změna nastala minulý týden, kdy začala platit povinnost mít na tuto činnost licenci od České národní banky. Má to však háček, ne všichni, kdo „sběr investic“ na trhu nabízejí, pod novou regulaci spadají.
První crowdfundingovou společností, která získala licenci takzvaného poskytovatele služeb skupinového financování, se před zhruba třemi týdny stal Investown. Firma, v níž drží podíl i startupový fond České spořitelny, nabízí klientům možnost investovat do úvěrů zajištěných nemovitostmi.
Následovaly crowdfundingové platformy Fingood a Roier. Zatímco Roier se rovněž zaměřuje na reality, v případě Fingoodu mohou klienti investovat do zajištěných úvěrů menším a středním firmám. Licence ČNB umožní těmto firmám působit nejen v Česku, jako tomu bylo doposud, ale expandovat i do dalších zemí Evropské unie.
V nejbližší době by podle informací e15 měla povolení od centrální banky obdržet i platforma EasyFunding.
Rizikovější alternativa ke spořicím účtům
Crowdfunding neboli skupinové financování propojuje velké skupiny drobných investorů s podnikateli, kteří usilují o alternativní financování. Může být výhodný například pro podnikatele nebo firmy, kteří nedosáhnou na půjčku od banky, případně jim přijde tento způsob financování flexibilnější.
„Vstupujeme do crowdfundingové Ligy mistrů. Získali jsme licenci v plném rozsahu, takových platforem nyní v celé EU působí jen několik desítek,“ okomentoval získání licence ředitel a zakladatel Fingoodu Vít Endler. Podobně slavil také zakladatel Investownu Alan Pock: „Licence nám otevírá řadu zajímavých příležitostí po celé Evropě.“ Zamířit chce s platformou například na Slovensko nebo do Rumunska.
Pro Endlera jsou pak zajímavé největší evropské crowdfundingové trhy jako Německo, Francie nebo Nizozemí. „Tréninkovým hřištěm pro nás ale bude slovenský trh, věřím, že už v příštím roce,“ podotkl.
Svým klientům crowdfundingové platformy leckdy nabízejí roční zhodnocení ve vyšších jednotkách procent, někdy i dvouciferné. Mohou tak být alternativou, i když rizikovější, například k termínovaným vkladům u bank. Jejich popularita roste a objem vložených peněz v této části investičního trhu už se pohybuje v miliardách korun ročně.
Například jen přes Fingood zamířilo v prvních třech čtvrtletích v podobě úvěrů českým firmám přes 700 milionů korun. A přes Investown prošlo jen minulý měsíc okolo 200 milionů, během víc než dvouleté existence pak přes dvě miliardy korun. Navíc nové licence od ČNB, a tedy větší důvěra v poskytovatele těchto finančních produktů mohou trh s investičním sbíráním peněz ještě více rozhýbat.
Kdo musí mít licenci?
Až donedávna byla tato část finančního trhu neregulovaná. Svým způsobem se jednalo o šedou zónu na úrovni různých firemních dluhopisů. Firmy podnikající v investičním crowdfundingu dosud využívaly běžné živnostenské oprávnění a licenci pro poskytování platebních služeb. Získat takové povolení je však snazší než splnit podmínky pro licenci na poskytování investic široké veřejnosti.
Zákon, který stanovuje povinnost mít licenci od ČNB, schválil parlament loni. Legislativa vyplývá z pravidel Evropské unie, ta se však nevztahují na všechny platformy. Licenci na poskytování skupinového financování musejí mít pouze ty firmy, které zprostředkovávají zájemcům o půjčky cizí peníze, a propojují tak věřitele s dlužníkem.
Naopak licenci nepotřebují crowdfundingové firmy, které půjčují své vlastní peníze a klientům (tedy investorům) následně nabízejí takzvané participace na poskytnutých úvěrech. To je případ společnosti Upvest. „V našem případě tedy nedochází ke zprostředkování přímého vztahu mezi investorem a úvěrovaným subjektem,“ sdělil e15 spoluzakladatel Petr Volný. Proto firma podle něj o licenci nežádala.
Na dotaz, zda absence licence nestaví Upvest do konkurenční nevýhody, Volný odpověděl, že nikoli, s tím, že platforma je od začátku své činnosti regulovaný subjekt a disponuje licencí poskytování platebních služeb malého rozsahu. „Není v naší moci, že se nová regulace v podobě evropského nařízení o crowdfundingu na náš obchodní model nevztahuje,“ dodal.
Podle právníka Martina Hobzy je evropské nařízení, z nějž vychází česká legislativa, „poněkud nelogické“, jelikož nezahrnuje všechny typy investičního crowdfundingu, jež se v Česku objevují.
„Kromě participací jde především o postupování pohledávek. Ačkoliv se materiálně a ani rizikovostí tyto typy od regulovaného crowdfundingu příliš neliší, povinnosti, které na ně dopadají, jsou diametrálně odlišné,“ upozorňuje Hobza, který se specializuje na finanční právo. Jeho kancelář v licenčním řízení u ČNB zastupovala Fingood.
Podle Hobzy nová pravidla například z hlediska úrovně ochrany investorů nenastolují zcela optimální stav. „Na straně jedné zde budou plně regulované a ČNB dohlížené platformy, na straně druhé platformy využívající mezeru v nařízení,“ poznamenal. „Bude zajímavé sledovat, jak široký manévrovací prostor takovým platformám ponechá aktuální i budoucí přístup ČNB.“
