Islámské učení zakazuje úroky a investice do oborů, které muslimové považují za hříšné jako alkohol, tabák a hazard. V duchu učení fungují právě islámské banky, které nabízejí bezúročné produkty a drží se dál od „nečistých“ oborů.
Nedávná studie společnosti FT Confidential Research uvedla, že 73 procent Malajsijců a 61 procent Indonésanů používá islámské banky buď přednostně, anebo stejně jako běžné finanční domy. Ačkoli víra je důležitým faktorem, není jediným. Studie zmiňuje, že náboženství je rozhodující jen pro 60 procent dotázaných klientů islámských bank.
Dalším silným motivem jsou náklady. Islámské úvěry mají zastropovaný takzvaný efektivní úrok (obdoba tuzemské roční procentní sazby nákladů), zatímco u tradičních bank na jihovýchodě Asie úrokový strop neexistuje.
Potenciál Indonésie
Indonésie, která je nejlidnatější většinově muslimskou zemí světa, však podle mnohých analytiků v rozvoji islámského bankovnictví zaostává. Investoři si tak od země se zhruba 225 miliony muslimů slibují značný potenciál. Podle dat indonéské centrální banky zatím islámské bankovnictví tvoří jen pět procent celého sektoru. V Malajsii je to čtvrtina a v Saúdské Arábii polovina.
Podle údajů Světové banky jsou Indonésané v bankovnictví obecně pozadu za Malajsií. Jen 36 procent Indonésanů má bankovní účet (v Malajsii 81 procent). Právě malajsijské islámské banky – například Maybank a CIMB – jsou mezi největšími investory mířícími do Indonésie. Malajsie platí za světové centrum islámského bankovnictví, které předčí i země Blízkého východu. Celá polovina islámských bondů, takzvaných sukuk, emitovaných v loňském roce byla vydaná právě v Malajsii.
Saúdská Arábie se otevírá investorům. Mekka a Medina ale zůstanou tabu
