Vkladatelé, kteří propadli sítem Fondu pojištění vkladů, čili nedostali zpět své peníze z prostředků této instituce, tedy stále čekají na uzavření procesů u krajských či vyšších soudů.
„Konkurzní, respektive dnes insolvenční, soud rozhoduje o konečném rozvrhu při konkursu, tedy o rozdělení peněz věřitelům, nebo o plnění reorganizačního plánu při reorganizaci a oddlužení. Taková soudní rozhodnutí ale ještě s výjimkou tří bank vydána nebyla, nebo nenabyla právní moci, protože se proti nim někdo odvolal. Pravomocná rozhodnutí o ukončení konkurzu k bankrotům bank tedy jsou jen u Kreditní a průmyslové banky, Plzeňské banky a Pragobanky,“ říká Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting.
Současně upřesňuje, že se situace netýká bankovních domů, které svou krizi vyřešily například spojením s jinou finanční skupinou (například Investiční a poštovní banka – IPB).
Z 12 bank, které skončily v konkurzu v letech 1995 až 2003, je tak devět bankovních domů stále v konkurzu. Informaci Atlasu Consulting potvrdil také odbor komunikace ČNB.
Slova odborníků pracujících s právními informační systémy (Codexis a Citex) překvapují, protože mnoho lidí na éru bankovních bankrotů šťastně zapomnělo. Názvy jako Kreditní a průmyslová banka, Ekoagrobanka či Moravia Banka dávno zmizely z domů na prestižních adresách českých měst.
Kypr věřitele probudil
„Otázky jsme dostali až v souvislosti s děním kolem bank na Kypru a opakovanou krizí eurozóny. Lidé se najednou začali zajímat o pojištění vkladů a rychlost vypořádání insolvence finančních institucí,“ vysvětluje Gříbková.
Pokud vznikne v našich podmínkách škoda vkladateli peněžního ústavu, na který byl prohlášen konkurs, má na dlouhé roky postaráno o soudní korespondenci i potíže. Před nedávnem řešil Nejvyšší soud ČR případ náhrady škody vzniklé vkladateli v bance, která se dostala do konkurzu, rozhodl ale v jeho neprospěch.
„Vkladatel se totiž domáhal náhrady škody v okamžiku odejmutí bankovní licence a vyhlášení konkurzu na banku, ale právo říká, že reálně mu ještě v tuto chvíli škoda nevznikla, protože není jasné, jak konkurz skončí,“ vysvětluje Zuzana Cholastová, lektorka informačních systémů, že stav konkurzů věřitelům opravdu příliš nepřeje.
Vkladatel zkrátka musí počkat na výsledek konkurzu a teprve potom se může případně domáhat svých práv v podobě náhrady vzniklé škody. Bohužel výsledek konkurzů (aktuálně insolvencí), jak upozornila analýza Atlas Consulting, není zdaleka otázkou týdnů, ani měsíců.
Obzvlášť pozor na nebankovní pokytovatele
Ještě horší je situace při úpadku nebankovních poskytovatelů úvěrů a půjček. „Jsou to finanční instituce, které nemají bankovní licenci, ale podnikají podle živnostenského zákona, kde jde o volnou živnost. Tyto subjekty často poskytují půjčky a úvěry bez dostatečného finančního krytí a v případě jejich krachu, existuje minimální šance vymoci své prostředky zpět,“ varuje Gříbková.
Případ téměř sedmi stovek poškozených, který se dostal až k Ústavnímu soudu, hovoří podle ní za vše. Podstatou této kauzy bylo poskytování půjček a úvěrů nebankovním subjektem, který od svých klientů vybíral zálohy na první splátky, úvěry přitom nikdy neposkytnul.
Podnikavý majitel této společnosti byl následně stíhán za trestný čin podvodu a na majetek jeho obchodní společnosti byl vyhlášen konkurz, v rámci kterého nebylo možné všechny přihlášené pohledávky uspokojit. Poškozeným tak nezbývá nic jiného než se další dlouhé roky o svou pohledávku soudit.
