Dluhopisy navíc ani příliš nesplnily cíl přimět domácnosti, aby financovaly stát. Na konci října evidovalo ministerstvo uhrazené objednávky na dluhopisy za 20,4 miliardy korun. O tyto bondy se podělí přes 33 tisíc domácností a neziskových organizací. To znamená, že průměrná hodnota jedné objednávky činila téměř 620 tisíc korun. „Z výpočtů vyplývá, že daňoví poplatníci přispějí každému, kdo si spořicí dluhopisy pořídil, v průměru 29 tisíci korunami,“ říká člen představenstva Pioneer Investments Petr Šimčák. „Myslím, že není mnoho českých domácností s téměř tři čtvrtě milionem, které to ocení. Samotný nápad nabídnout občanům dluhopisy byl přitom dobrý.“
Jednoletý diskontovaný dluhopis, o který byl největší zájem a prodalo se ho za 9,5 miliardy korun, má výnos dvě procenta. Aukce jednoletých pokladničních poukázek v polovině října přitom měla výnos pouze 1,09 procenta. Pětiletý reinvestiční dluhopis, do nějž investoři vložili dalších téměř devět miliard, vynese přes 3,3 procenta ročně. Tržní sazby úrokových swapů na pět let mají přitom nyní výnos 1,7 – 1,8 procenta, státní dluhopis splatný v listopadu 2016 se včera obchodoval s výnosem 2,6 procenta a bond splatný v lednu 2016 dokonce jen s dvouprocentním výnosem.
„K tomu je nutné přidat fígl se zdaněním – výnosy spořicích dluhopisů totiž nepodléhají patnáctiprocentní dani – u standardních dluhopisů by ministerstvo financí daň inkasovalo. Takže ministerstvo prodělává dalších patnáct procent ve srovnání se standardním financováním,“ řekl deníku E15 bankéř, který s ministerstvem financí o spořicích dluhopisech jednal a nepřeje si, aby bylo zveřejněno jeho jméno.
Analytici se shodují v tom, že velký zájem vyvolal poměr vysokého výnosu a relativně nízkého rizika. „Dodnes ministerstvo věrohodně nevysvětlilo, proč se odhodlalo k tak nevýhodné transakci. Jinde ve světě se retailové emise státních dluhopisů dělají právě za účelem snížení celkových nákladů na dluh, u nás se naopak zvýšily,“ zdůraznil Marek. Naráží například na Japonsko, které si od svých občanů půjčuje velmi výhodně navzdory tomu, že státní dluh přesahuje 200 procent hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí se ale brání a tvrdí, že historicky první dluhopisy pro občany musely být atraktivní, aby přilákaly jejich zájem.
„Českou republiku s její první a pilotní emisí nelze porovnávat se státy, které mají dlouhodobou tradici spořicích dluhopisů. Ve střednědobém horizontu se výnosy vyrovnají i v České republice, nyní šlo především o otevření nového distribučního kanálu, o nový zdroj financování dluhu,“ hájí ministerstvo jeho mluvčí Jakub Haas.
