Neduh nízkého výnosu, v současnosti tak obvyklý pro dluhopisy většiny vlád světa, se nové emise zřejmě týkat nebude. Pokrýt riziko vlády vysílené bojem s Islámským státem, která navíc nemá s centrální vládou v Iráku vyjasněná práva na prodej své ropy, nebude podle expertů vůbec levné.
„Dali jsme mandát bankám Goldman Sachs a Deutsche Bank, aby organizovaly schůzky s mezinárodními investory zaměřenými na dluhopisy, ve věci potenciálních transakcí v blízké budoucnosti,“ uvádí na webových stránkách regionální kurdistánské vlády její mluvčí Safeen Dizayee. Autonomní vláda v Kurdistánu dostala z Bagdádu zelenou půjčit si na mezinárodních finančních trzích pod podmínkou, že peníze budou využity na infrastrukturní projekty.
Velmi omezená ekonomická data dostupná pro region, který navíc nemá úvěrový rating, případný investorský zájem o bondy kurdské autonomie značně ochladí
„Velmi omezená ekonomická data dostupná pro region, který navíc nemá úvěrový rating, případný investorský zájem o bondy kurdské autonomie značně ochladí. Dá se předpokládat, že výnos dluhopisů bude podstatně vyšší než v případě dluhu vydaného vládou v Bagdádu,“ uvádí expert společnosti Exotix na investice v rizikových oblastech, Jakob Christensen. Dluhopisy Iráku se splatností v roce 2028 se v současnosti obchodují s výnosem na prahu 8,5 procenta, úrok z kurdských papírů by se zřejmě psal ve dvou cifrách.
Konkrétní účel výnosu z emise však zatím není jasný. Irácký Kurdistán bojuje s nedostatkem peněz nejen na zařízení pro těžbu a transfer ropy, ale i na chod samotné regionální administrativy. Faktury vláda měsíce neplatí dokonce ani firmám jako Genel, Gulf Keystone či DNO, které na jejím území těží černé zlato. Pozorovatelé navíc zdůrazňují, že investice do dluhopisů je spojena se sázkou na budoucí oživení cen ropy, v opačném případě bude splácení dluhu pro Kurdistán značně obtížné.
| Daňový magnet pro přespolní firmy |
|---|
| Pětimilionový irácký Kurdistán je územím na severu Iráku s autonomní správou a omezenou závislostí na centrální vládě v Bagdádu. Rozhodující část tamní ekonomiky o ročním výstupu kolem 25 miliard dolarů tvoří těžba ropy a dalších základních surovin v kombinaci se zemědělstvím. Na rozdíl od zbytku Iráku je o Kurdistán zájem mezi zahraničními firmami, kterých v zemi působilo v polovině loňského roku přes dva tisíce, a to zejména z Turecka. Lákadlem pro přespolní firmy jsou daňové prázdniny, které Kurdistán novým hráčům na zdejším trhu nabízí po dobu deseti let. V letech 2011 až 2013 se tak místní vládě podařilo do iráckého Kurdistánu dostat 22 miliard přímých zahraničních investic. |
Samostatný Kurdistán na obzoru
