Šest dekád ruského plynu stačilo. Evropa hledá náhrady a Trump si mne ruce
- Do podzimu 2027 mají podle EU ustat toky ruského plynu potrubím i nákupy LNG.
- Maďarský premiér Viktor Orbán zákaz odmítá akceptovat a hledá způsoby, jak ho zarazit.
- Import amerického LNG od Trumpova nástupu výrazně vzrostl a čeká se pokračování tohoto trendu.
Po necelých šesti dekádách skončí evropský dovoz ruského plynu, což se na počátku války na Ukrajině mnohým jevilo jako nemožný krok. Zástupci členských států EU se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na tom, že blok do konce září 2027 zastaví odběr jak ruského LNG, tak import suroviny potrubní cestou. Ta se během války postupně smrskla na plynovod TurkStream, kterým ovšem nyní proudí větší objemy, než v uplynulým letech.
„To, co se dohodlo, je historickým úspěchem pro Evropu, jenž ukazuje, že už nikdy nebudeme závislí na ruském plynu a že se ho natrvalo vzdáme,“ řekl pode serveru Euractiv finský europoslanec za Zelené Ville Niinistö, který se podílel na vedení jednání. „Už se nikdy nevrátíme k energetickému vydírání,“ dodal eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen s odkazem na unijní přesvědčení, že Kreml už před válkou využíval plyn jako zbraň. Kreml i nyní pohrozil, že Evropa bude po zákazu méně konkurenceschopná a domácnostem se zvýší náklady.
EU chce Moskvu zároveň odříznout od dalších zdrojů k financování války na Ukrajině. Subjekty, které zákaz poruší, budou nejspíš čelit pokutě ve výši čtyřiceti milionů eur, 300 procent hodnoty transakce nebo 3,5 procenta ročního obratu. Národní orgány si přitom samy zvolí, jakou sankci uplatní. Dohoda ale obsahuje i bezpečnostní pojistku pro případ, že by zásobování plynem v jedné nebo ve více členských zemích bylo ohrožené. Za takových podmínek by mohla Evropská komise těmto státům povolit, aby surovinu v Rusku nakoupily.
Orbán dál jedná s Moskvou o dodávkách energií
Rozhovory přitom jasně ukázaly, že ne všechny státy sedmadvacítky se chtějí ochotně vzdát ruské suroviny. Proti novému nařízení se stavěly Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají nejenom ruský plyn, ale i ropu. Během jednání unijních ministrů energetiky koncem října jejich zástupce ostatní přehlasovali. Budapešť se však s tímto výsledkem nechce smířit. Minulý měsíc maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že kvůli zákazu požene unii k soudu.
„Nepřijímáme toto zjevně nezákonné řešení, jež je v rozporu s evropskými hodnotami a Brusel ho zvolil k umlčení nesouhlasící národní vlády. Obracíme se na Evropský soudní dvůr,“ prohlásil Orbán. Zároveň varoval, že hledá i jiné cesty, jak Brusel od tohoto kroku odradit, ale nechtěl sdělit podrobnosti.
Budapešť k tomu v minulých dnech jednala s Moskvou o zajištění dalších dodávek ropy a plynu. „Máme důležité oblasti spolupráce a žádné jsme se nevzdali, bez ohledu na vnější tlak. Ruské energie tvoří základ maďarských energetických dodávek, tak je to nyní a bude to i v budoucnu,“ uvedl Orbán minulý týden během návštěvy ruské metropole.
Maďarsko v listopadu také získalo výjimku z amerických sankcí na ruské suroviny. Vztahuje se na plynovod TurkStream a ropovod Družba a platit by měla jeden rok. Maďarský postoj by ale mohly změnit jarní volby, pokud v nich Orbán přijde o moc.
Plán přichází v době, kdy se sedmadvacítka těší z relativně příznivých cen plynu navzdory začátku zimy a nižším zásobám suroviny než v předchozích letech. Zemní plyn v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF klesl ve středu dopoledne pod 28 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od jara 2024. V posledním roce se nenaplnily obavy, že by mohl zdražit v důsledku ukončení ukrajinského tranzitu a je tak otázkou, jestli na cenu výrazněji dopadne úplná ruská stopka.
Americký export plynu trhá rekordy
V předválečném roce Rusko poslalo do Evropy 155 miliard krychlových metrů plynu, zhruba čtyřicet procent jejích potřeb. Letos by podle předpokladů společnosti Kpler mělo TurkStreamem dorazit sedmnáct miliard, což je více než loni i před válkou. Dovoz zkapalněného plynu z válčící země v poslední době podle ekonomického think tanku Bruegel poklesl, v letošním třetím čtvrtletí dosáhl zhruba 3,5 miliardy metrů krychlových.
Tyto objemy bude třeba nahradit a nabízí se několik způsobů. „Závislost na americkém LNG se pravděpodobně dále zvýší,“ konstatovala analýza společnosti Kpler. Dopady by podle ní navíc měla vykompenzovat vyšší domácí produkce v EU. Nadějný je především rumunský projekt Neptun Deep, který by mohl zásobovat i střední Evropu včetně Česka.
Vyšší odběry amerického LNG by měly potěšit šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který k nim Evropu dlouhodobě tlačí. A už od jeho lednového návratu k moci je zřejmý trend stoupajícího importu suroviny z USA. Zatímco loni v říjnu EU dovezla z této destinace přes čtyři miliardy metrů krychlových zkapalněného plynu, letos to bylo přes osm miliard.
Předběžná data naznačovala, že americký export LNG se v listopadu dostane na historické maximum. Trump přitom zvažuje další kroky k urychlení výstavby exportní infrastruktury. Analytici míní, že tento vývoj v příštích měsících ceny v Evropě ještě sníží, pokud nezaúřaduje silná zima.
Polsko a Řecko chtějí distribuovat americký LNG
Některé unijní země už zahájily kroky k nahrazování ruské suroviny. Řecko se minulý měsíc dohodlo na dovozu 700 milionů krychlových metrů amerického LNG ročně od roku 2030 v rámci své první dlouhodobé dohody s Washingtonem. Úmluva by měla vést k tomu, že se řecké nákupy v USA zvednou na dvě miliardy metrů krychlových ročně. Má také pomoci zvýšit vývoz suroviny k řeckým severoevropským sousedům i na Ukrajinu.
Američané si od toho slibují vytvoření perspektivní exportní trasy, která doplní terminály v Baltském moři. „Řecko se nacházelo na konci systému dodávek energie ovládaného Ruskem. Dnes se stává výchozím bodem, vstupní branou do Evropy pro americký obchod s energií,“ konstatoval podle Reuters americký ministr energetiky Chris Wright. „Máme obrovskou příležitost vytlačit veškerý ruský plyn až do poslední molekuly ze západní Evropy,“ dodal.
O vyšších dodávkách z USA jedná například také Polsko, které má rovněž ambici posílat plyn i dál, mimo jiné na Slovensko a Ukrajinu. Zdroje Reuters tvrdí, že tyto toky by mohly zcela pokrýt slovenskou spotřebu plynu.
