Lednový inflační skok. Spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta Zdroj: Blesk:Jiří Koťátko

Český statistický úřad
Česká národní banka
3
Fotogalerie

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu stouply meziročně o 17,5 procenta, tempo růstu zrychlilo z prosincových 15,8 procenta. Český statistický úřad uvedl, že meziměsíčně byly ceny vyšší o šest procent. Podle ekonomů by však vývoj inflace mohl v druhé polovině roku otevřít prostor pro snižování úrokových sazeb ze strany bankovní rady České národní banky.

Vliv měly vzhledem ke konci úsporného tarifu pro domácnosti zejména ceny za energie, zdražilo také teplo, vodné a stočné i potraviny. Proti prosinci byly ceny pro spotřebitele v lednu vyšší o šest procent.

Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 procenta, zemního plynu o 87 procent, vodného o 16,3 procenta, stočného o 30,3 procenta a tepla a teplé vody o 44,7 procenta.

„Lednová inflace byla s napětím očekávaná, protože nastavuje laťku, ze které inflace bude v letošním roce klesat. Inflaci zásadně ovlivnil úsporný energetický tarif, který ji po tři měsíce snižoval a nyní už vypadl z výpočtu. Cena elektřiny proto meziměsíčně i meziročně skokově vzrostla a s ní i inflace," okomentoval čísla hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Dodal, že do lednových čísel se rovněž propsaly změny ceníků zboží a služeb, s nimiž firmy přišly na začátku roku. „To byl ostatně jeden z důvodů, proč bylo obtížné lednovou inflaci vůbec odhadovat," poznamenal.

I ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil zmínil zkreslující vliv započtení vládního úsporného tarifu do cenových statistik. „Po odmyšlení tohoto efektu inflace naopak poklesla o 1,8 procentního bodu," podotkl.

Odhady analytiků i ČNB uvádějí, že v lednu se inflace dostala na svůj vrchol a v dalších měsících by měla klesat, přičemž ve druhém pololetí by se měla dostat pod deset procent. Celoroční inflace letos podle odhadů ČNB a České bankovní asociace dosáhne 10,8 procenta, ministerstvo financí ji odhaduje na 10,4 procenta. Loni byla podle ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta.

Hlavní ekonom Generali Investment CEE Radomír Jáč uvedl, že poslední čísla o vývoji cen v ekonomice zřejmě nijak nezmění postoj bankovní rady, jejíž většina chce držet po delší dobu úrokové sazby ČNB na jejich stávající úrovni - v případě repo sazby, tedy základní úrokové míry, na úrovni sedmi procent.

„Počínaje třetím čtvrtletím se ale dle mého názoru otevře prostor pro snižování sazeb ČNB s tím, jak meziroční inflace klesne na jednocifernou úroveň a silnější koruna bude zřejmě vytvářet přísnější měnové podmínky, než ČNB dosud očekávala," napsal ve svém komentáři.

Stejného názoru je i ekonom společnosti Deloitte Václav Franče:  „V druhé polovině roku by měla inflace klesnout na jednociferné hodnoty, což by mohla být dobrá „záminka“ pro současnou bankovní radu k uvolnění měnové politiky."

Franče však zároveň upozornil, že návrat inflace k dvouprocentními cíli bude pozvolný. Tempo růstu spotřebitelských cen by sice mělo podle predikce firmy Deloitte dále klesat – jednak vlivem vysoké srovnávací základny z roku 2022 a také kvůli zpožděnému efektu přísné měnové politiky bývalé bankovní rady. 

„Nicméně tento rok a pravděpodobně ani příští rok se inflace nedostane na cíl ČNB ve výši dvou procent," uvedl ekonom. „Za celý rok 2023 čekáme inflaci v průměru 11,6 procenta, a tedy druhým rokem bude dosahovat dvouciferných hodnot. Ještě na začátku příštího roku by se měla inflace pohybovat okolo čtyř až pěti procent," dodal.

VIDEO: Bytová krize. Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

Video placeholde
• Videohub