Recepty na úspěch se totiž nerozdávaly jen pod sochou Svobody. Na zlaté žíly narazili investoři v Indii i Číně. Zatímco akciový parket v Dillí odměnil spekulanty třetinovým ziskem, v Číně burza podražila díky otevření šanghajského trhu pro zahraniční kapitál a davovému šílenství v řadách drobných investorů dokonce takřka o polovinu.
Komu nevoněly akcie, mohl vsadit třeba na obsah svého talíře. Nejen gurmáni si letos přišli na své dobrým jídlem. Povoleným dopingem pro investorská konta se stala káva, hovězí maso či olivový olej. Jemná káva arabica podražila o více než polovinu, volba beefsteaku z burzovního lístku vynesla takřka čtyřicet procent a finanční zdraví spekulantů pak s bezmála dvaceti procenty zisku posílily lisované olivy.
Místo drahých kovů se letos vyplatily spíše ty relativně levné. Ternem se ukázaly být hliník, nikl či zinek. Průmyslové kovy podražily o více než deset procent v reakci na oznámené stimuly japonských centrálních bankéřů. V eurozóně bankéři tiskem nových peněz navedli kapitál k nákupům dluhopisů zemí s nevalnou pověstí, papíry španělské vlády počínaje a římským dluhem konče. Zisky se počítaly i v desítkách procent.
| Akcie |
|---|
| Zisky na světových akciových trzích letos musela zařídit Amerika. Zatímco světový index DJ Global za letošek povyrostl o 2,2 procenta, bez započtení Wall Street by o bezmála šest procent propadl. Dobře vydělat se vedle Spojených států dalo především na nevyzpytatelných exotických adresách. Skoro o polovinu zdražily argentinské akcie, zahraniční investoři ale neslavili, protože o zisky je připravil propad pesa. Podobný příběh nabídla Venezuela, kde trh posílil o 40 procent. Ze stabilnějších zemí investory překvapilo s pětinovým ziskem Thajsko nebo Indonésie. Evropě vládly burzy v Turecku a Dánsku, kde si akciové indexy připsaly kolem 20 procent. Kompromis mezi výnosem a rizikem nabídla Čína. Burza v Šanghaji předvedla v závěru roku úchvatný růst a akcie končí rok s bezmála padesátiprocentním růstem. Analytici varují, že místní akcie rostou v tu nejméně vhodnou dobu, zemi totiž letos čeká nejpomalejší hospodářský růst za posledních pět let. |
Letošek přichystal investorům i celou řadu pastí. Protipólem k americkému blahobytu se stala ruská katastrofa. Pád cen ropy a následný úprk investorů z Moskvy za sebou zanechal spoušť v podobě zesláblého rublu a propadu ruských akcií na polovinu lednových úrovní. Vedle ropné skvrny v investorských portfoliích propadl i trh se železnou rudou, jejíž ceny zrcadlí stále méně optimismu investorů stran budoucnosti Číny, komodita ztratila kolem čtyřiceti procent. Z drahých kovů se nedařilo stříbru, které ztratilo pětinu.
Pražská burza
Schéma klesajícího zájmu burziánů a slábnoucích cen akcií se nezměnilo ani letos. Index propadl o čtyři procenta a obchodní aktivita spadla na pětinu předkrizových hodnot. Pražské burzovní karty však skrývají jedno eso. Je jím dividendový výnos každoročně dosahující kolem šesti procent, čímž Praha letos za nezájmu médií v této disciplíně suverénně vedla světové žebříčky alespoň trochu vyspělých burz.
| Dluhopisy |
|---|
| Bondoví investoři prožili dobrý rok. Receptem bylo nalít peníze do dluhů nejvíce zdecimovaných ekonomik eurozóny. Dluhopisy zemí evropské periferie nejvíce vytěžily z uvolněné politiky ECB a jejich ceny letos lámaly rekordy. Na španělských bondech šlo vydělat kolem šestnácti procent, patnáct procent vynesly papíry italské vlády a stěžovat si nemohli ani sázkaři na portugalské bondy. Dluhopisovou horečku stupňují očekávání trhu, že ECB brzy spustí masivní program nákupu vládních bondů, a pokusí se tak zvrátit nepříznivé makroekonomické trendy. Druhou stranou mince silných zisků z bondů jsou rekordně nízké úroky, za které si evropské vlády půjčují. Třeba Madrid v současnosti sežene desetiletou půjčku za úrok 1,7 procenta, tedy nejlevněji v historii země. |
Statistiky ukazují, že vydělat se v Praze přesto dalo na nadpoloviční většině titulů, rekordmanem se v tomto směru stal energetický ČEZ, který akcionářům vydělal kolem 15 procent. V závěsu se ziskem kolem deseti procent se držela Komerční banka, obdobně zhodnotil investorské úspory i Pegas Nonwovens. Černou dírou na peníze se naopak ukázaly ztrátové NWR a Erste, zatímco vídeňský titul prodělal akcionářům takřka čtvrtinu, těžař po existenčních peripetiích připravil akcionáře prakticky o všechno.
Bitcoin: pád z výšin
Virtuální měna se stala na přelomu loňského roku investorským fenoménem. Se stovkami procent zisků lámala tržní rekordy, ačkoli mnozí upozorňovali, že bolestivý pád na sebe nenechá dlouho čekat. Přišel hned zkraje nového roku a nový start se nekonal. Od Nového roku je tak bitcoin o více než polovinu levnější. Jeho popularitu podkopaly krachy bitcoinových burz i celá řada hackerských podvodů, během nichž zmizela v pár vteřinách celá investorská konta v této kvaziměně.
Alternativní investice
Nejen akciemi a komoditami živ je burzián. Kdo pohrdl klasickými investičními nástroji, mohl vsadit na alternativy. Terno ale ve většině případů neudělal. Výjimkou byla podle dat výzkumníků z Knight Frank sázka na veterány. Auta letos podražila o 25 procent a stala se hitem mezi bohatšími investory. Za posledních deset let vydělali veteráni 470 procent, sázka na auta tak zcela zastínila tradiční sběratelský artikl typu známek nebo mincí.
Ostatní alternativy nesly o poznání méně. Na své si ještě přišli numizmatici, kterým se jejich sbírky letos zhodnotily o deset procent, s pěti procenty se museli spokojit milovníci umění, sbírky známek v rukách filatelistů podražily o tři procenta, stejně inkasovali i hráči sázející na hodinky či víno. Na svém zůstali ti, kteří věřili šperkům. I na trzích s alternativami se dalo prodělat. O dvě procenta zlevnila čínská keramika, propadákem roku se pak stal starožitný nábytek, jehož ceny klesly o osm procent.
| NWR: investorský hrob i v letošním roce |
|---|
| Kdo právě před rokem bláhově vsadil na růst cen uhlí, měl na výběr mezi špatnými a katastrofálními možnostmi. Z druhého soudku byla právě sázka na akcie domácího těžaře. Stoupenci investiční strategie „kup a drž“ se nestačili divit. Od Nového roku přišli prakticky o celou svou investici, když akcie NWR propadly o 98 procent. Z obrovské ztráty mohou burziáni vinit bezvýchodné podmínky trhu s uhlím, ale především vyschlou kasu NWR. Pod palbou úrokových plateb z dluhů nabraných v době blahobytu se totiž finanční kondice těžaře nebezpečně zhoršovala. |
| Za zbylá dvě procenta své investice vděčí akcionáři faktu, že se těžaři podařilo protlačit svůj kontroverzní restrukturalizační program. Věřitelé bezmála dvacetimiliardového dluhu firmy byli totiž postavení před Sofiinu volbu, zda brát ze svých pohledávek alespoň část, anebo je rovnou odepsat. Věřitelský souhlas prozatím zažehnal těžařský bankrot a nabídl investorům první „penny stock“ na pražské burze. Po navýšení kapitálu totiž hodnota akcií propadla na méně než padesát haléřů. |
| Ani v příštím roce se na černouhelné emisi nepřestane hrát o všechno. Test kondice přinese přinejmenším říjen, kdy si věřitelé NWR přepočítají zůstatek na těžařově kontě. Pokud se nedoberou alespoň ke 40 milionům eur, reálně hrozí, že dluhová tortura se spustí nanovo, všechny dluhy těžaře mohou být totiž okamžitě splatné a nové peníze bude NWR znovu shánět jenom těžko. |
| Na investorskou spásu nevypadají napřesrok akcie NWR ani z pohledu očekávaných podmínek na uhelném trhu. |
| Hospodářský růst už zdaleka není skloňován ve všech pádech jako ještě v létě, což se zřejmě odrazí i v cenách energií. Globální poptávku po uhlí navíc zbrzdí Čína, a to hned dvojím způsobem. Ekonomický zázrak říše středu dostává střízlivější kontury a Čína navíc sází na jiné zdroje energie. Podle Mezinárodní agentury pro energii bude světová poptávka po uhlí v příštích pěti letech bezmála o deset procent nižší. |
