„Jako malý stát nemůžeme reálně prohlásit, že se chceme úplně vyhnout rozhovorům s EU o rozšířené výměně informací,“ řekl německému deníku Handelsblatt lichtenštejnský premiér Adrian Hasler. „Jsme připraveni jednat,“ dodal.
Malé knížectví ležící mezi Rakouskem a Švýcarskem, které platí za jeden z evropských daňových rájů, si ale klade podmínky. Lichtenštejnsko požaduje, aby dříve uložené peníze klientů místních bank unikly postihu za daňové úniky. „Z našeho pohledu je důležitá otázka, jak můžeme našim zákazníkům vybudovat most k daňové čestnosti,“ vysvětlil premiér.
Na rozdíl od německého modelu zdanění zahraničních bankovních vkladů, který je daní stejně jako peníze v domácích bankách, se chce Lichtenštejnsko spolehnout na upřímnost svých bankovních klientů. Ti, kteří se daňovým úřadům sami přiznají k zahraničním kontům, by měli získat výhodnější sazbu daně a vyhnout se jakémukoli trestu.
Uznání kontroverzních nadací
Výměnou za sdílení dat požaduje Lichtenštejnsko po EU také uznání svých právních forem společností včetně takzvaných nadací. Ty byly trnem v oku evropských politiků kvůli anonymitě vlastníků, tuto výtku ale už Vaduz odstranil.
Lichtenštejnsko zdůrazňuje, že pro úspěšné zamezení daňových úniků musí stejný systém výměny informací o bankovních klientech fungovat nejen v Evropě, ale na celém světě. „Pokud by se účastnila jen EU, museli bychom se obávat snížení konkurenceschopnosti a odlivu kapitálu do jiných částí světy,“ uvedl Hasler. Stejný názor má i Švýcarsko.
Podle unijního prezidenta Hermana van Rompuye přichází EU kvůli daňovým únikům o bilion eur ročně. Na sdílení bankovních dat tlačí hlavně Německo, Francie, Velká Británie, Itálie a Španělsko, které se už dohodly na prohloubení spolupráce v této oblasti.
