V České republice má bankovní identitu přes pět milionů klientů internetového bankovnictví a aspoň jednou ji využilo ke komunikaci se státem nebo firmami asi přes 600 tisíc osob. O tom, jaký máme prostor pro další rozvoj, svědčí data ze zemí, kde začaly s digitální identitou dříve. V Dánsku, Norsku i Švédsku běžně využívá BankID více než 75 procent obyvatel. V Estonsku má digitální identitu neskutečných 98 procent lidí a provedli s ní téměř miliardu digitálních podpisů.
V případě digitálního prokazování totožnosti občanů na klientských portálech firem jsme zatím stále na počátku, neboť tato možnost funguje teprve od letošního června. Přesto společnost Bankovní identita, která pod značkou BankID propojuje banky s komerční sektorem, už navázala partnerství s více než sedmi desítkami firem. Jedná se především o dodavatele elektřiny a plynu, pojišťovny, IT společnosti, zprostředkovatele finančních produktů nebo právní a sázkové kanceláře. K nim se brzy přiřadí online obchody, telekomunikační odvětví nebo různé občanské služby. To ale není zdaleka vše.
„Bankovní identita má velký potenciál v řadě oblastí. BankID šetří firmám čas i náklady. Firmy mají vždy jistotu, kdo konkrétně na druhé straně transakce je. Na druhou stranu zase uživatelé mají přehled o využití své bankovní identity, což mohou sledovat v internetovém bankovnictví,“ vysvětluje Marek Růžička, výkonný ředitel Bankovní identita, a.s.
Příkladem je zdravotnictví, kde lidé bývají opatrnější při sdílení osobních údajů. Využíváním vlastní a prověřené bankovní identity bariéra nedůvěry mizí. K průkopníkům patří zdravotnická skupina EUC, která přihlašování pomocí BankID umožňuje v rámci své telemedicínské služby Lékař online 24/7. Výborné zkušenosti má s bankovní identitou i Oborová zdravotní pojišťovna. Vzorem pro nás by mělo být výše zmíněné Estonsko, kde bylo zdigitalizováno 99 procent zdravotní dokumentace.
Nové modely v byznysu
Digitální identita umožňuje vznik nových byznysových modelů, které by s klasickým občanským průkazem byly jen obtížně představitelné. „Příkladem je ověření identity zákazníka při vypůjčování dopravních prostředků nebo sportovního vybavení, využití identity pro vymáhání škody při možných komplikacích nebo podpis smlouvy o prodeji auta na dálku,“ jmenuje Marek Růžička.
Můžeme si i také snadno představit rychlé a pohodlné prokazování totožnosti na recepcích ubytovacích zařízení nebo při návštěvách sportovišť. Jiní se zase těší na konec povinnosti nosit po kapsách osobní doklady nebo možnost volit online, což bude ale vyžadovat spolupráci státní a privátní sféry.
Do obchodu i po zavíračce
Na možnosti bankovní identity ukazují zkušenosti v zahraniční. Třeba v Norsku lze s BankID nakoupit v kamenném obchodě mimo jeho otevírací dobu. Jak to celé funguje? „Zákazník si může stáhnout aplikaci daného prodejce, identifikuje prodejnu, před kterou se nachází, a prostřednictvím bankovní identity potvrdí souhlas s podmínkami přístupu do prodejny. Zákazník dostane elektronický klíč ve formě QR kódu, ten přiloží ke čtečce u vchodu do prodejny. Nabere si zboží, u pokladny načte všechny čárové kódy zboží. Když kupuje například alkohol nebo tabákové výrobky, prostřednictvím bankovní identity potvrzuje svůj věk. Zaplatí, odemkne si QR kódem a odchází,“ popisuje Roman Knapp ze společnosti DXC Technology na webu Seznamzpravy.cz.
Jak vidno, tak seznam možností využití bankovní identity při využití dostupných technologií a nástrojů digitalizace v podstatě nemá hranice.
