ECB minulý měsíc půjčila evropským bankám v levných tříletých úvěrech v sumě téměř půl bilionu eur. Bankéři v Davosu to označují za možný obrat obratu k lepšímu v dluhové krizi, která podkopává evropský bankovní systém.
„Víme jistě, že jsme se vyhnuli těžké úvěrové tísni, těžké krizi financování,“ řekl Draghi. Podle něj však není jasné, zda peníze napumpované do bankovního sektoru se vůbec dostanou k firmám a spotřebitelům. „Víme, že tyto peníze půjdou na financování reálné ekonomiky? O tom zatím nemáme doklady. Musíme si počkat,“ řekl šéf ECB.
Draghi uvedl, že v některých částech eurozóny funguje úvěrový trh vcelku normálně, jinde je však „těžce narušený“. Jeho slova doložily dnešní údaje ECB, podle nichž objem úvěrů pro firmy v eurouzóně klesl v prosinci nejrychleji od roku 2003, kdy se tyto statistiky začaly vést. Úvěry ECB sice napětí na mezibankovním trhu zmírnily, banky ale stále nejsou přesvědčeny, že si mohou bez obav půjčovat mezi sebou, řekl Draghi.
Šéf ECB se domnívá, že rizikové přirážky k výnosům státních dluhopisů některých zemí eurozóny zůstanou zřejmě i přes snižování rozpočtových deficitů a plán zpřísnit dohled nad rozpočty členských zemí delší dobu zvýšené. Draghi přivítal chystanou dohodu EU na centrálním dohledu nad rozpočty a řekl, že je základním krokem v obnovení důvěry investorů ve vlády.
„Je to nezbytné pro to, aby si země eurozóny začaly opět vzájemně důvěřovat. Tato dohoda je důležitá, protože jde o první krok - jakkoli nesmělý a váhavý - k fiskální unii,“ řekl Draghi podle agentury Reuters.
