Česká národní banka ve čtvrtek poprvé od loňského června nepřistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. Základní míra, takzvaná dvoutýdenní repo sazba, tak zůstává na sedmi procentech. Bankovní rada bude podle nového guvernéra Aleše Michla v dalších týdnech sledovat přicházející data a na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zvýší. ČNB rovněž zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, která letos počítá s rychlejším hospodářským růstem a zpomalením v roce 2023.
„Inflaci bereme naprosto vážně, je to priorita číslo jedna a největší problém v ekonomice. Rizika vidíme jako výrazná a jdoucí oběma směry,“ uvedl Michl po zasedání. Bankovní rada pracovala se scénářem měnové politiky s horizontem 18 až 24 měsíců, a to kvůli vysoké míře nejistoty dalšího vývoje. Obvyklý horizont bývá 12 až 18 měsíců.
Ekonomika podle bankovní rady nadále čelí jak nabídkovým inflačním tlakům, které mají původ v zahraničí, tak poptávkovým tlakům, jež plynou z domácího prostředí. V červnu vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 17,2 procenta, což překonalo očekávání centrální banky.
ČNB, jejíž inflační cíl je dlouhodobě dvě procenta, rovněž uvedla, že spotřebu domácností, která je důležitá pro další vývoj poptávkové inflace, již tlumí vysoké ceny energií a potravin, negativní sentiment a vyšší úrokové sazby.
„Na druhé straně nezaměstnanost zůstává nízká. Průmyslová produkce zatím odolává zvýšeným nákladům a problémům v dodavatelských řetězcích. Zahraniční poptávka již má ale negativní vliv na HDP,“ uvedla banka. V aktuálním scénáři počítá s tím, že vrchol růstu spotřebitelských cen bude někde okolo dvaceti procent a že letos se ceny meziročně zvednou v průměru o 16,5 procenta.
Letošní růst ekonomiky by měl podle ČNB dosáhnout 2,3 procenta. Předchozí prognóza počítala s 0,8 procenta. V příštím roce by však mělo nastat zpomalení na 1,1 procenta.
Bankovní rada po zasedání rovněž oznámila, že bude bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. V posledních měsících prodávala eura z devizových rezerv a nakupovala koruny na mezibankovním trhu, aby zabránila oslabení kurzu. Slabší měna by totiž znamenala vyšší inflační tlaky kvůli vyšším cenám dováženého zboží a komodit, například ropy a pohonných hmot.
Čtvrteční rozhodnutí rady, která se poprvé sešla v novém složení, ekonomové vesměs očekávali. Část z nich nanejvýš počítala s mírným zvýšením základní sazby o čtvrt procentního bodu. Právě úrokové sazby jsou klíčovým nástrojem centrálních bank v měnové politice.
Zasedání bankovní rady poprvé vedl Aleš Michl, který na postu guvernéra vystřídal Jiřího Rusnoka, jemuž skončil mandát. Do bankovní rady na začátku července nově přibyli viceguvernérka Eva Zamrazilová a členové Jan Frait a Karina Kubelková. Naopak skončili Tomáš Nidetzký a Vojtěch Benda, kterým prezident neprodloužil mandát. Miloš Zeman to zdůvodnil tím, že si v boji proti inflaci představuje i použití jiných nástrojů než jen zvyšování sazeb.
Kvůli personální obměně se změnil poměr sil v bankovní radě. Zatímco až do června měli navrch „jestřábi“, tedy zastánci zvyšování sazeb, a to v poměru 5:2, noví členové, dosavadní člen Oldřich Dědek a také nový guvernér jsou vůči růstu sazeb v boji proti inflaci zdrženlivější. Právě Dědek a Michl od loňského června, kdy cyklus zvyšování sazeb začal, ani jednou nehlasovali pro jejich růst.
Příští měnověpolitické zasedání ČNB je na programu koncem září a další v listopadu. Například ekonomové Komerční banky se domnívají, že centrální bankéři letos půjdou ještě jednou se sazbami nahoru.
„Dynamický cenový vývoj a přetrvávající tlaky na oslabení koruny podle nás nakonec ČNB stejně donutí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb udělat. V listopadu tak čekáme zvýšení repo sazby z aktuálních sedmi procent na 7,5 procenta, což by měl zároveň být její vrchol v současném cyklu zpřísňování měnové politiky,“ napsali v komentáři.
Například hlavní ekonom Generali Investment CEE Radomír Jáč počítá s tím, že už by se letos sazby, od nichž se nepřímo odvíjejí úrokové sazby u komerčních úvěrů včetně hypoték, měnit nemusely.
„Úroky ČNB mohou po zbytek roku zůstat beze změny a již v prvním čtvrtletí roku 2023 může centrální banka zahájit jejich snižování,“ uvedl Jáč a dodal, že „finanční trh může spekulovat na možnost, že rostoucí inflace dovede českou centrální banku letos na podzim ještě k dalšímu, finálnímu zvýšení úroků“.
