Novela zákona o kampeličkách vyvolá problémy i arbitráže, tvrdí právníci

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Eduard Erben

Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, který momentálně projednává poslanecká sněmovna, povede s velkou pravděpodobností k zásadnímu ekonomickému poškození kampeliček, tvrdí právník Ondřej Sekanina. Novela například nutí členy kampeliček navyšovat vklady, aby mohli plnohodnotně využívat služeb družstva. Podle ministerstva financí tak má dojít ke stabilizaci sektoru záložen.

Problém podle Sekaniny spočívá v tom, že kampeličky s vlastníky ze zahraničí požívají ochrany mezinárodních dohod o ochraně a podpoře investic, proto se tak mohou proti novele bránit v investiční arbitráži. „Změny, s nimiž novela zatím počítá, pravděpodobně představují porušení mezinárodního standardu spravedlivého a rovného zacházení se zahraničními investory a jejich investicemi ze strany hostitelských států,“ tvrdí Sekanina.

A přitakává i Asociace družstevních záložen: „Daný právní rozbor bereme velice vážně,“ říká předseda asociace Gabriel Kovács. Asociace podle něj nicméně podporuje velkou část novely - například omezení bilanční sumy na pět miliard korun, což by měl být předěl mezi záložnou a bankou. „Na druhou stranu, důvodová zpráva se prakticky vůbec nedokáže vypořádat s návrhem, aby bylo úročení vkladů podmíněno současným vložením finančních prostředků vkladatele do jmění záložny,“ potvrdil Kovács.

Reakce ČNB a MF: Sektor bude stabilizován

„Vládou schválený návrh ČNB považuje za naprosté minimum toho, co je nutné v legislativě změnit pro zajištění větší stability sektoru. ČNB se na přípravách návrhů změn zákona o spořitelních a úvěrových družstvech aktivně podílela a ministerstvu financí předala návrhy vycházející ze zkušeností z dohledu nad záložnami,“ uvedl v reakci na tvrzení Sekaniny mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann.

ČNB podle něj považuje za zcela zásadní, aby legislativní úpravy v sektoru družstevních záložen vstoupily v platnost co nejdříve. Za stávajících legislativních podmínek totiž podle centrální banky podnikání družstevních záložen trpí značným morálním hazardem vkladatelů.

„Cílem navrhovaných změn je stabilizace sektoru takzvaných kampeliček, přiblížení jeho fungování mezinárodním standardům a eliminace rizik tohoto sektoru pro Fond pojištění vkladů,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

To, že novela je komplikovaná a působí dojmem, že byla tvořena pod tlakem, tvrdí i další právník Jan Hart. „Tak například mi není z textu novely zcela zřejmé, jestli záložny budou muset v roce 2015 pouze podat žádost o bankovní licenci nebo jestli budou muset bankovní licenci v roce 2015 také dostat, aby mohly dosáhnout na zvýhodněné podmínky. Vzhledem k délce trvání licenčních řízení je toto samozřejmě naprosto zásadní věc. Novela zkrátka zaslouží důkladnější diskuzi,“ vysvětluje.

Sporné odůvodnění

Právě zavedení požadavku na minimální členský vklad ve výši 10 procent z úročených vkladů v důvodové zprávě k novele ale podle Sekaniny ani Asociace údajně není dostatečně odůvodněno.

„Takový přístup je zcela jistě v konfliktu se zákazem svévolných opatření a s požadavky na transparentnost, konzistentnost a předvídatelnost chování státní správy, které se vyvozují ze standardů ochrany zahraničních investorů obsažených v mezinárodních dohodách,“ vysvětlil Sekanina.

„Toto pravidlo se sice nemá vztahovat na vklady, které byly vloženy na spořicí účty před před 1.7.2014. Jenže řada záložen má vklady termínové, které budou expirovat a nepodaří se je nahradit novými vklady, protože na nové vklady se už pravidlo samozřejmě vztahovat bude,“ vysvětluje Hart. Podle něj tak není vyloučené, že toto některým záložnám způsobí ve druhé polovině roku 2015 problémy, i když třeba budou nakrásně zralé na to dostat bankovní licenci. „Domnívám se, že takovýto typ omezení by způsobil problémy prakticky každé kreditní instituci,“ dodává.

„Všechna opatření v návrhu zákona jsou doplněna odůvodněním a vyhodnocením dopadů,“ oponuje mluvčí MF Žurovec.

UNCTAD: Česko je nejčastějším terčem investiční arbitráže

Česko stále patří k celosvětově k nejčastěji žalovaným státům v investiční arbitráži. V loňském roce byla dokonce na prvním místě mezinárodní statistiky podle počtu nově zahájených kauz, který sestavuje Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD). Žalob padlo v roce 2013 sedm, což přispělo také k tomu, že si Česká republika potvrdila svou bronzovou příčku ve statistice celkového počtu investičních arbitráží, které kdy byly proti jednotlivým zemím vedeny. Zatím se jedná o 27 kauz, zatímco pro srovnání například vůči Polsku jich bylo vedeno doposud 16 a vůči Maďarsku 12.

jak dopadly investiční arbitráže v roce 2013jak dopadly investiční arbitráže v roce 2013 jak zpravidla dopadly mezinárodní investiční arbitráže v roce 2013: Smír - 26 %, Ve prospěch státu - 43 %, Ve prospěch investora - 31 %

„Po nedávných problémech některých z kampeliček se čeští regulátoři evidentně rozhodli, že jim ztíží život paušálně, bez ohledu na to, že zmiňované problémy nebyly systémové“, uzavírá Sekanina s tím, že se dané problémy vždy týkaly jen konkrétních a unikátních okolností té které kampeličky.

Pokud prý novela zákona projde parlamentem, lze se podle Sekaniny nicméně dočkat toho, že i v roce 2014 bude Česko figurovat v arbitrážních statistikách figurovat velmi vysoko, a nepůjde jen o celkový počet vedených kauz, ale hlavně o počet kauz, které prohrálo.

Krach kampeličky MSD zredukuje fond téměř na polovinu