Nový občanský zákoník může ochromit refinancování hypoték, tvrdí právník

ilustrační foto

ilustrační foto

Refinancovat hypotéku je kvůli novému občanskému zákoníku problém, upozornil právník Tomáš Běhounek. Při změně banky totiž majitel nemovitosti může v některých případech potřebovat souhlas té současné. Peněžní domy si tak zavazují klienty, aby nebyli schopní přefinancovat, uvedl Běhounek.

Nový občanský zákoník podle něj může nově vlastníkům omezit nakládání s nemovitostí. Jde o takzvaný zákaz zcizení nebo zatížení. „Ten vznikne například typicky u financování hypotečních úvěrů. Pokud uzavíráte zástavní smlouvu, která má zajišťovat tento úvěr, tak vám banka dá zákaz zcizení nebo zatížení, což fakticky znamená, že nerefinancujete,“ upozornil právník Běhounek, podle nějž je v takovém případě ke zřízení zástavního práva druhého v pořadí pro novou banku nutný souhlas stávající banky.

Běhounek: Banky si zavažují klienty, aby nebyli schopní přefinancovat

„Pokud je ten zákaz generelní, tak tohle bez souhlasu obou stran vyloženě neumožňuje. Bankovní domy si přes tyto generelní zákazy vlastně zavazují klienty, aby nebyli schopní přefinancovat,“ vysvětlil dopad ustanovení právník Běhounek. Na dnešním semináři Stavebního fóra ke zkušenostem s NOZ s nadsázkou prohodil, že by zřízení zákazu zcizení nebo zatížení mělo být na prvním místě příručky radící bankovním makléřům, jak si udržet klienty.

Zákaz jakýchkoliv změn přitom může podle právníka trvat po celou dobu splácení hypotéky. „Pokud mám úvěr na 30 let a mám ho zajištěn nějakou nemovitostí, tak pokud zákon vysloveně připouští, že můžu zřídit zákaz zcizení nebo zatížení, tak i soudy by asi měly akceptovat, že ho můžu zřídit na celých 30 let za účelem dalšího zajištění toho financování,“ myslí si Běhounek.

Katastr: Neděláme nic jiného než zápisy zákazu zcizení

Že nejde jen o plané teoretizování, dokazuje vedoucí kanceláře Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu Daniela Šustrová. „Zřízení zákazu zcizení nebo zatížení je v letošním roce fenomén, od začátku roku se s ním roztrhl pytel. Někdy mám pocit, že neděláme nic jiného než zápisy zákazu zcizení nebo zatížení a vylučujeme uvolněné zástavy a záměny,“ potvrdila aktuální trend Šustrová.

Podle ní současný obrovský zájem bank ukazuje, že jde o instrument, který v českém právu dlouho chyběl. „Od začátku roku se tento zákaz nejčastěji používá v souvislosti se zástavními smlouvami. Po dobu, co bude trvat zástavní právo, tak se zástavní dlužník zaváže, že nemovitost nezcizí, nezatíží a podobně,“ doplnila Šustrová, podle níž jde o takzvaný záporný slib. „Slíbím, že v budoucnu něco neudělám,“ vysvětlila Šustrová.