O legalizaci půjček zažádaly zatím jen desítky firem, ostatní míří do šedé ekonomiky

Peníze, koruny

Peníze, koruny Zdroj: Anna Vacková, E15

ČNB ilustrační
Peníze, koruny
Peníze, koruny
Peníze, koruny
5
Fotogalerie

Nebankovní poskytovatelé půjček mají už jen poslední dva dny na to, aby zažádali o licenci na svůj byznys. Vyžaduje to od loňského prosince platný zákon o spotřebitelském úvěru. Ačkoli domácí trh podle odhadů ČNB čítá přes padesát tisíc firem půjčujících peníze, žádost jich zatím podalo jen 35.

 

S dramatickým pročištěním českého trhu s půjčkami přesto znalci trhu nepočítají. „Největší nápor očekáváme během tohoto týdne, do jeho konce tak ještě může dojít k podstatným změnám v počtu žádostí,“ uvádí Denisa Všetíčková z ČNB.

Na rozhodnutí o udělení licence má centrální banka až patnáct měsíců. Než regulátor rozhodne, mohou firmy dál půjčovat, a to i v případě, že podmínky licencování nesplňují. Bez podání žádosti o licenci by poskytovatelé spotřebitelských půjček měli od března zavřít krám.

„Dá se očekávat, že celá řada menších firem se spojí do jedné větší, která bude splňovat všechny zákonem stanovené podmínky, a budou tedy fungovat dále. Další část trhu pak sice oficiálně činnost ukončí, ale dál budou fungovat v rámci šedé ekonomiky,“ soudí analytička Partners Lucie Drásalová. To má být případ nejagresivnějších hráčů z řad lichvářů.

„Malé firmičky zákon neřeší. Řada z nich se na licencování zatím vůbec nechystá,“ uvádí zdroj obeznámený s trhem, který si nepřál být jmenován.

Kritici zákona zdůrazňují, že nelicencované finanční firmy budou moci i nadále poskytovat úvěry spotřebitelům jako podnikatelům. Pokud klient nabere půjčku jako živnostník, ochrana plynoucí z nové legislativy se jej nedotkne.

Nebankovní poskytovatelé úvěrů musejí mít nově kapitál přinejmenším dvacet milionů korun. V rámci řízení o udělení licence ČNB přezkoumává i důvěryhodnost a odbornou způsobilost osob a původ počátečního kapitálu či řádnou organizaci vnitřního provozu. Smyslem licencování je omezit riziko nekontrolovaného nabírání dluhů klienty, kteří už nyní mají se splácením svých závazků problémy.

Vybrané změny, které od 1. prosince 2016 přinesl nový zákon o spotřebitelském úvěru

• Spotřebitelé budou moci kdykoli splatit dluh. Poskytovateli zaplatí jen „účelně vynaložené náklady“.

• Pokud dlužník prodá nemovitost, na kterou si vzal hypotéku, zaplatí maximálně jedno procento z předčasně splacené částky.

• Sankční poplatky z prodlení splátky či úhrady úroku jsou zastropovány na nejvýše 0,1 procenta denně z částky, která je v prodlení, ale ne více než padesát procent z částky úvěru nebo než 200 tisíc korun.

• Poskytovatelé úvěrů z řad bank i nebankovních subjektů mají povinnost prověřovat schopnost splácet u jejich klientů lépe než doposud. Jinak může soud dlužníkovi odpustit platbu úroků.