Obamovo vítězství je velkou prohrou pro Wall Street

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Barack Obama byl znovuzvolen americkým prezidentem. Získal 303 hlasů volitelů, tedy více, než byla potřebná většina 270 volitelů a podstatně více, než se čekalo.  (Foto ČTK)
Obama jen velmi těsně vede v celkovém počtu hlasů odevzdaných po celé zemi, což však v amerických prezidentských volbách není rozhodující hledisko.  (Foto ČTK)
Americké prezidentské volby, v nichž nevolí Američané přímo, ale skrze 538 volitelů, se de facto rozhodují jen v několika těchto klíčových státech, v nichž nemá ani jedna strana jasnou většinu. Jednapadesátiletý Obama vyhrál ve většině z nich, zatímco pětašedesátiletý Romney dosáhl úspěchu jen v Severní Karolíně. Romneymu se nepodařilo vyhrát ani v Pensylvánii, kde se na poslední chvíli snažil otočit situaci.  (Foto ČTK)
Romney zatelefonoval Obamovi a uznal porážku poté, co se na prezidentovu stranu přiklonil nejen klíčový stát Ohio, ale i další vyrovnané státy jako Virginie, Nevada, Iowa, Wisconsin a Colorado.  (Foto ČTK)
Obama již stačil svým voličům poděkovat v několika krátkých vzkazech na Twitteru. "Podařilo se to díky vám. Děkuji vám," napsal v jednom. "Jsme v tom všichni společně, tak jsme vedli kampaň a takoví jsme," uvedl v dalším. V jednom vzkazu také tweetoval svou fotku spolu s první dámou Michelle pod titulkem "Další čtyři roky".  (Foto ČTK)
10
Fotogalerie
Opětovné vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách je podle časopisu Forbes velkou prohrou pro Wall Street. Finančníci v předvolební kampani mocně podporovali republikánského vyzyvatele současného i příštího šéfa Bílého domu Mitta Romneyho. Desítky milionů dolarů darovaných na republikánovo zvolení ale přišly nazmar.

Sektor finančních služeb věnoval Romneymu na kampaň 61 milionů dolarů. Obamovi daroval výrazně méně, a to 18,7 milionu dolarů. Celkem zaměstnanci finančních firem na předvolební kampani vydali více než zaměstnanci v jakémkoliv jiném oboru.

Časopis Forbes přitom upozorňuje, že i když do finančního sektoru patří třeba i pojišťovnictví, nejvíce podíl darů v něm směřoval z Wall Streetu. Například pracovníci investiční banky Goldman Sachs, jež bývala demokratickou baštou, poslali Romneymu kolem 900 tisíc dolarů oproti 136 tisíc dolarům pro Obamu. Velkými přispěvovateli republikánského kandidáta byli i zaměstnanci Bank of America.

Pokud se pak k příspěvkům finančního odvětví na kampaň přičtou i nepřímé dary pro politické akční výbory, které ve volbách oficiálně podporují témata, a ne jednotlivé kandidáty, je příspěvek Wall Streetu ještě vyšší. V tomto případě šlo o částku 94 milionů dolarů. Většina z nich šla pro skupiny v Romneyho táboře a šlo často o peníze od investičních manažerů, jako je John Paulson či Robert Mercer.

Ještě před čtyřmi lety přitom finančníci podporovali Obamu. Šéf Bílého domu je ale rozladil kritikou Wall Streetu i novými zákony, jimiž chce zkrotit excesy odvětví, jež stály na počátku nedávné hluboké finanční krize. Obama také opakovaně prohlašoval, že hodlá více zdanit nejbohatší Američany. Podle Forbesu by například mohla vzrůst daň z dividend a kapitálových zisků.

Prohraná sázka na Romneyho znamená pro Wall Street ztrátu reputace, míní Forbes. Nedostatečný vliv odvětví podle něj navíc ukazuje třeba i senátní souboj ve státě Massachusetts, kde finančníci silně podporovali republikána Scotta Browna v souboji se zastánkyní regulace jejich odvětví Elizabeth Warrenovou. Demokratka přesto vyhrála. „Kdopak by se Wall Streetu bál? To místo ztratilo svou odstrašující sílu,“ podotkl k tomu Forbes.