Do dluhopisů české vlády investují správci penzí takřka tři čtvrtiny účastnických příspěvků. Výnosnost vládních bondů ovšem po tučných letech letos padla k nule. Obrovská poptávka penzijních fondů a bank stejně jako nízké úroky v ekonomice přivedly dluhopisy do bodu, kde už není na další výdělky klientům kde brát.
„Koupit drahé dluhopisy znamená vystavit nyní investory významně vyšším rizikům, než tomu bylo v minulosti,“ uvádí Václav Bálek z Allianz penzijní společnosti. „Pokud situace na dluhopisovém trhu přetrvá déle, bude docházet k investování letos přijatých prostředků klientů za aktuální nízké výnosy,“ dodává Klára Pačesová z České spořitelny. Zatímco ještě před rokem nesl desetiletý dluhopis české vlády výnos takřka 2,5 procenta, nyní je to téměř pětkrát méně.
Rostoucí cena bondů přitom v minulých letech nabídla fondům lacinou berličku, kterak zvítězit nad inflací. „Krom úroků z dluhopisů fondy zároveň vydělávaly na růstu jejich tržních cen. Nyní se ale fondy dostaly do pasti, protože české státní dluhopisy vyčerpaly svůj výnosový potenciál na deset let dopředu,“ uvádí expert na penzijní spoření Jan Traxler z Finez Investment Management.
Fondy mění strategii
Domácí fondy penzijního připojištění zvažují také úpravy svých investičních strategií. Nutí je k tomu vysoké ceny a takřka nulové výnosy českých státních dluhopisů, které jsou rozhodující částí jejich majetku. Svobodu v investicích však takzvané transformované fondy zdaleka nemají, zákonný požadavek na vyrovnané hospodaření, a tedy nutnost zamezit ztrátám klientů, drží výnosy fondů v šachu.
„Situace na trhu s českými státními dluhopisy vyústila v taktické úpravy v oblasti struktury investic do dluhopisů. Na trzích existují výrazné rozdíly ve výnosech do splatnosti zahraničních státních dluhopisů, podobně je to například i na trhu firemních dluhopisů,“ naznačuje možné nové investiční směry Klára Pačesová z Penzijní společnosti České spořitelny.
Podíl státních dluhopisů v majetku penzijních fondů loni mírně klesl. Zatímco začátkem roku se bondy české vlády podílely na majetku fondů z bezmála 73 procent, v závěru roku už to bylo kolem 71. Fondy začaly naopak více sázet na dluhopisy ostatních zemí, jejichž podíl se během roku takřka zdvojnásobil. Ani tak jejich váha nepřevyšuje pět procent celkových aktiv fondů. Správci penzí si začali více všímat i akcií, jejichž podíl vzrostl o třetinu na necelé procento. Úpravou investic se fondy snaží pro příští roky předejít hrozbě investičních ztrát, které by musely klientům dorovnávat ze svého.
„Dosáhnout nenulového výnosu jednoduše musíme,“ připomíná Václav Bálek z Allianz penzijní společnosti. Podle expertů mohou horší vyhlídky transformovaných fondů vést k většímu zájmu o fondy doplňkového penzijního spoření, tedy takzvané účastnické fondy. „Očekáváme, že lidé začnou více přecházet do účastnických fondů, které nemusí dodržovat každoroční nulu, a mohou tak investovat podle volnějších pravidel, například do akcií nebo jiných výnosnějších nástrojů,“ říká analytik Swiss Life Jan Macek.
Účastnické fondy fungují od počátku roku 2013, zájem klientů však dosud ani zdaleka nedosáhl na očekávání tvůrců penzijní reformy spuštěné vládou Petra Nečase.
