Penzijnímu spoření pomohl hlavně stát

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: Mark Morgan via Flickr

Penzijní připojištění vyneslo účastníkům za dvacet let celkem 108 miliard korun. Z toho však jen kolem třetiny dokázaly na investicích vydělat samotné fondy. Zbytek, tedy bezmála sedmdesát miliard, nadělil klientům stát ve formě příspěvků. Slabou schopnost fondů zhodnotit klientské vklady odborníci připisují zákonným omezením investic stejně jako nepříznivým tržním podmínkám.

„Ještě nedávno platilo, že fondy nesmí vykázat ztrátu, v opačném případě ji musel správce fondu dorovnat. Garance kladného výsledku pak způsobila, že manažeři do svých fondů vybírali pouze bezpečná aktiva, která však přinášela velmi nízké zhodnocení,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.

Ve fondech penzijního připojištění leželo ke konci srpna podle údajů Asociace penzijních fondů kolem 306 miliard korun účastnických vkladů. Téměř celá částka je uložena v transformovaných penzijních fondech, do kterých mohli lidé vstupovat do konce roku 2012. Ty musí garantovat, že účastníci nepřijdou o peníze. Sází tak na méně výnosné investice typu dluhopisů české vlády.

Penzijní pripojištení v CRPenzijní pripojištení v CR | CTK

„Většinu z portfolia transformovaných fondů tvoří státní dluhopisy, jejichž výnosy dlouhodobě klesají,“ říká Tomáš Vystrčil z Asociace penzijních společností ČR. Průměrný výnos obřích dluhopisových portfolií se tak stále snižuje. „Fond nemůže při reinvesticích a při investování nových prostředků dosahovat stejně vysokých výnosů jako v předchozích letech,“ potvrzuje i Karel Žyla z Penzijní společnosti AXA.

Dluhopisy tvoří aktuálně kolem 90 procent aktiv domácích fondů penzijního připojištění. Dominantní sázky na bezpečné investice mohou v příštích letech účastníkům ukázat svou odvrácenou tvář. „Vzhledem k současným podmínkám na trhu s dluhopisy jsem přesvědčen, že budoucí období bude méně štědré než doposud. Dříve nebo později se světovým centrálním bankám podaří zvýšit inflaci a pak začne období znehodnocování dluhopisů. Tyto ztráty klienti penzijních fondů přímo nebo nepřímo pocítí,“ varuje Pavel Sobíšek z UniCredit.

Penzijní připojištění vydělalo sotva na inflaci
Účastníci penzijního připojištění si během uplynulých 20 let moc nepomohli, jejich roční výdělky se vyvíjely skoro stejně jako ceny. Zatímco inflace rostla v Česku od poloviny devadesátých let v průměru o 4,1 procenta ročně, oblíbené penzijní připojištění nevydělalo podle Asociace penzijních společností klientům ani o desetinu procenta více.
Podle expertů má být příště ještě hůře. Šanci reálně vydělat podle nich dostane jen ten, kdo se nezalekne zvýšeného rizika. „Penzijní připojištění je ve vztahu k pokoření inflace jedním z nejslabších nástrojů,“ uvádí Petr Hlinomaz z BH Securities.
Experti varují i před skladbou majetku fondů. Dominantní sázky na dluhopisy se prý totiž mohou v prostředí opětovného růstu cen ukázat jako špatná volba. „Pro příštích deset let očekávám překonání inflace jen v případě agresivnějších investičních strategií a akceptace ztrát v některých letech,“ říká Pavel Sobíšek z UniCredit.