Polovina Čechoslováků žije z ruky do úst. Půjčí si ale spíše Čech

Téměř polovina českých a 40 procent slovenských domácností vyjde podle průzkumu UniCredit Bank s financemi tak akorát, aniž by se respondenti museli omezovat nebo naopak příliš peníze rozhazovali. Lépe hodnotí svojí situaci především lidé s vyšším vzděláním. Pozitivně tak svou finanční situaci hodnotí až 85 procent vysokoškolsky vzdělaných Čechů a 70 procent Slováků.
„Překvapivým zjištěním je fakt, že lidé bez půjček a finančních závazků neušetří o mnoho víc, než ti, co splácí například spotřebitelský úvěr, hypotéku nebo jinou půjčku. Lidé, kteří již půjčku splácí, mají často vybudovanou jistou míru finanční disciplíny. Proto dokážou v konečném důsledku ušetřit měsíčně téměř stejně jako ti, co žádný úvěr nesplácí,“ vysvětluje Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.
Průměrná výše závazků českých a slovenských domácností | ||
---|---|---|
Typ úvěru | Češi | Slováci |
Hypoteční úvěr | 1 000 000 Kč | 28 000 EUR |
Spotřebitelský úvěr | 220 000 Kč | 4 300 EUR |
Jiný typ půjčky | 77 000 Kč | 2 000 EUR |
Podle průzkumu nicméně téměř každý čtvrtý Čech a dokonce více než třetina Slováků, kteří splácejí úvěr, nemá přesný přehled o tom, kolik dluží. Průměrný Čech, který má v současné době půjčené peníze na úvěr, má přitom na spotřebitelském úvěru půjčeno přibližně 220 tisíc korun, Slovák 4 300 eur (zhruba 120 tisíc korun). U hypotéky je to až 1 milion korun (28 000 eur na Slovensku). Někteří lidé si také půjčují od rodiny a známých a to v průměru 77 tisíc korun, respektive 2000 eur (55 tisíc korun).
„Splácení úvěru má ale při plánování finančních výdajů v českých a slovenských domácnostech nejvyšší prioritu u šesti z deseti lidí, co jakoukoliv půjčku splácí. Na druhé straně ale až třetina lidí přiznává, že se již alespoň jednou se splátkou úvěru opozdili. Navíc opakovaný problém se splácením úvěru připustilo 9 procent Čechů a 11 procent Slováků,“ dodává Plocek.