Banky se tak nebudou muset rozdělit na dvě na sobě nezávislé společnosti, jak požadovali nejpřísnější kritici odvětví. Izolovány budou muset být hlavně „rizikové finanční aktivity“ stejně jako aktivity blízce se vztahující k cenným papírům a derivátům“.
„Chceme dosáhnout toho, aby obchodní aktivity bank nebyly tak rozsáhlé, že by mohly zničit celou skupinu,“ vysvětlil člen skupiny Hugo Baenzinger, který je zároveň šéfem řízení rizik v Deutsche Bank. Ta se nedávno odhodlala k podobnému kroku, když oznámila vznik zvláštního oddělení, v němž izoluje takzvaná toxická aktiva.
„Oplocení“ investičního bankovnictví podle expertů pomůže udržet v chodu tu část banky, která spravuje vklady střadatelů a půjčuje podnikatelům, i pokud ostatní části bankovní skupiny zkolabují.
Na krachu bank by měli tratit i akcionáři
V případě, že ani izolace investičního bankovnictví nezabrání pádu finanční instituce, navrhuje komise, aby se na její záchraně ve větší míře než doposud podíleli i soukromí věřitelé. Nemělo by také odcházet k tomu, aby si členové vedení banky v době její nejhlubší krize vypláceni vysoké odměny.
Liikanen zdůraznil potřebu reformy. „Pro evropskou ekonomiku je to mnohem důležitější než pro jakoukoli jinou část světa, protože financování hospodářství probíhá skrze banky,“ vysvětlil.
Poradní sbor se zaměřil také na hypotéky. Propady cen nemovitostí v Irsku, Španělu i jinde, které vedly k obrovským ztrátám bank, prý ukázaly potřebu zajistit hypotéční bankovnictví většími kapitálovými rezervami.
Banky návrhy komise kritizují. Podle Asociace pro finanční trhy v Evropě, která zastupuje například britskou HSBC či Deutsche Bank, jsou již banky zatíženy stávající regulací. „Nemyslíme si, že další změny struktury bankovnictví jsou nezbytné,“ řekl šéf asociace Simon Lewis.
Evropská komise zatím na zprávu poradenské skupiny, jejímž členem je i bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, nereagovala. Podle agentury Reuters ale nelze očekávat, že by Brusel v nejbližší době přišel s další bankovní regulací.
