Pražská burza levně úvěruje svou matku, zlobí se akcionáři

Vývoj indexu PX za uplynulých pět let

Vývoj indexu PX za uplynulých pět let Zdroj: E15

Majoritní akcionář Burzy cenných papírů Praha (BCPP), rakouská skupina CEESEG, tahá ze své české dcery peníze. Tvrdí to minoritní akcionáři burzy, podle nichž se tak děje prostřednictvím nízkoúročených půjček. BCPP naopak tvrdí, že půjčku se stejnými podmínkami nabídla i všem ostatním akcionářům.

Podstata sporu je následující: valná hromada burzy schválila těsně před Vánocemi jednoletý úvěrový rámec 100 milionů korun pro svého většinového vlastníka. Roční úrok byl stanoven na 0,75 procenta plus jednoletá mezibankovní sazba PRIBOR. Ta se teď pohybuje kolem 0,87 procenta, celkový úrok je tak nyní přibližně 1,62 procenta, tedy hluboko pod současnou mírou inflace. Výše úvěrového rámce zhruba odpovídá dividendě, kterou pražská burza vyplácí svému majoritnímu akcionáři.

Valné hromady, na které se rozhodovalo pouze o úvěrovém rámci, se podle informací deníku E15 zúčastnili z řad minoritních akcionářů zástupci společností GES Invest, Fio banky a likvidátor Moravia banky. Všichni se vyslovili proti návrhu. „Hlasovali jsme proti,“ potvrzuje Vendula Žaloudíková z Fio banky.

Proti půjčce ostře vystupuje hlavně GES Invest. Ta předložila protinávrh úvěrové smlouvy na stejnou sumu, rozdílný byl jen úrok, a to 1,8 procenta plus roční sazba PRIBOR. Na valné hromadě se o něm nehlasovalo. „Potřebovali do Vánoc poslat peníze do Vídně,“ rozčiluje se Emil Buřič z GES Investu, který vlastní tisíc akcií BCPP.

Vývoj indexu PX na pražské burze za uplynulých pět let

Vývoj indexu PX za uplynulých pět letVývoj indexu PX za uplynulých pět let | E15

Burza naopak za půjčkou stojí. „Úroková sazba PRIBOR + 0,75 procenta znamená, že BCPP získá lepší zhodnocení než při uložení peněz na termínovaných účtech,“ obhajuje výhodnost úvěru ředitel odboru externí komunikace BCPP Jiří Kovařík. Úvěr je podle něj kryt nárokem CEESEG na vyplacení dividendy.

„Burza nemusí být navždy stejně zisková, takže půjčka není nijak zajištěná,“ kontruje Buřič.

Burze klesá zisk

Pražská burza předloni vydělala 111,6 milionu korun čistého. Zisk jí klesá již několik let, ještě v roce 2009 činil 124,4 milionu korun.

Podle výroční zprávy BCPP vzrostla mezi lety 2008 a 2011 v bilanci burzy účetní položka „Pohledávky – ovládající a řídící osoba“ z někdejších osmi na téměř 234 milionů korun. Burza uvedla, že za touto položkou se skrývají pohledávky vůči jejím dceřiným firmám, a nikoli pohledávky vůči CEESEG. Podle výkladu zákona a daňových odborníků ale může být rozsah širší.

„Obecně v praxi tato položka nejčastěji obsahuje jak pohledávky vůči dceřiným společnostem, tak vůči ovládající osobě či osobám,“ uvádí partner Ernst & Young Roman Hauptfleisch. „Do obsahu dle vyhlášky patří pohledávky za ovládanými osobami, to znamená za dceřinými společnostmi, mezi ovládanými osobami a pohledávky za ovládajícími osobami, tedy za mateřskou společností,“ dodává Jana Skálová, partnerka TPA Horwath. Teoreticky to znamená, že by část z uvedených 226 milionů korun mohly tvořit i půjčky majoritnímu akcionáři BCPP.

Majoritní podíl v BCPP koupila na přelomu let 2008 a 2009 vídeňská burza. Později tento podíl přešel do holdingu CEESEG. Ten na konci roku 2011 vlastnil 92,74procentní podíl, což by stačilo na vytěsnění minoritních akcionářů. Podle některých menšinových podílníků by to byl férovější přístup než je tam nadále ponechávat.