Podle stejného průzkumu před pěti lety by nepokrylo své náklady ani jeden měsíc 16 procent domácností. O průzkumu dnes informovali představitelé ministerstva financí. Z průzkumu dál vyplynulo, že 52 procent lidí v Česku má nízkou finanční znalost.
Finanční rezervu na delší dobu mají většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vysokými příjmy. Naopak menší rezervy se týkají většinou mladých do 29 let a nízkopříjmových domácností. V případě výpadku hlavního příjmu by lidé nejčastěji, a to v 31 procentech, hledali novou práci nebo brigádu. V 12 procentech by se snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku a 37 procent lidí neví, co by v takovém případě dělalo.
Více než polovina domácností bez rozpočtu
Rozpočet podle průzkumu nesestavuje 57 procent českých domácností, zatímco před pěti lety to bylo 48 procent domácností. Dodržování rozpočtu sleduje 84 procent z těch, kteří jej sestavují. Téměř pětina lidí v Česku aktivně nespoří. Téměř dvě třetiny Čechů se podle průzkumu nechovají ekonomicky zodpovědně. Podle ministerstva je tento fakt znepokojivý, protože za posledních pět let se tato úroveň v zásadě nezměnila.
V testu znalosti výpočtu úrokové sazby určilo výpočet správně 58 procent dotázaných. Zbytek neví nebo uvedl špatnou odpověď. V průzkumu šlo o výpočet úroků u vkladu 100 korun s dvouprocentní roční úrokovou sazbou. Správnou odpověď zpravidla uvedli lidé s vysokými příjmy nebo finanční gramotností. Nevěděli důchodci a lidé s nižším vzděláním.
Revize Národní strategie finančního vzdělávání
Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou respondentů ve věku od 18 do 79 let. Cílem bylo získat představu o ohrožených cílových skupinách a rezervách v tématech finanční gramotnosti. Výsledky zároveň slouží jako podklad pro plánovanou revizi Národní strategie finančního vzdělávání.
Strategie finančního vzdělávání je podle náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové zaměřena především na žáky základních a středních škol. Díky nejnovějšímu průzkumu pak může revize strategie podle náměstkyně vést i k tomu, že se finanční vzdělání rozšíří na vybrané sociální skupiny dospělých, například důchodce nebo sociálně slabé. Revizi národní strategie chce MF předložit příští rok.
