Půjčím vám a zaplatím! Švýcarsko oživilo zapomenutý fenomén, Babiš na něm státu vydělal stamiliony
Švýcarsko díky svému statutu bezpečného přístavu oživilo fenomén, na který svět už dávno zapomněl. A totiž záporné úrokové sazby, na kterých svého času vydělávalo stamiliony i Česko.
Půjčíme vám peníze a nádavkem vám za to budeme platit pravidelný roční úrok. Zdánlivě bizarní nabídka se po zhruba deseti letech znovu stává realitou. Alespoň ve Švýcarsku. Řeč je o záporných úrokových sazbách. Tedy situaci, kdy dlužník fakticky vydělává na tom, že si půjčil peníze. Svět, včetně Česka, už takovou éru prožil v letech 2015 až 2017, tuzemský státní rozpočet si tehdy nečekaným a až bizarním způsobem „výdělku“ přišel na vysoké stamiliony korun navíc, přičemž pro tehdejšího ministra financí Andreje Babiše se emise bondů se záporným znaménkem stala oblíbenou fiskální disciplínou.
Přesně 0,12 setiny procenta úroku ročně. Tolik aktuálně vydělá švýcarská vláda, pokud si od investorů do jejích státních dluhopisů půjčí na půl roku peníze. Takový, tedy záporný, je totiž aktuálně výnos šestiměsíčních bondů vlády v Bernu. Výnosy klesly pod nulu ruku v ruce s aktuálním rozhodnutím švýcarské centrální banky, která po třech letech přestala ve své měnové politice – samozřejmě s nadsázkou – používat termín úrok.
Podle expertů je Švýcarsko v tuto chvíli ve zcela specifické situaci, která je zatím nepřenositelná do jiných zemí. Právě země helvétského kříže přitom v roce 2014 celou éru záporných sazeb odstartovala. Postupně se fenomén projevil napříč zeměmi světa, včetně Česka. Řada vlád si tento úkaz, se kterým tehdy finanční svět neměl žádnou zkušenost, pochvalovala.
„Nesporným úspěchem je i zvýšení podílu státního dluhu, s nímž nejenže nejsou spojeny žádné úrokové výdaje, ale který dokonce přináší úrokové příjmy. Tento podíl se v loňském roce více než zdvojnásobil na současných dvanáct procent,“ chvástal se v únoru roku 2017 tehdejší ministr českých financí Andrej Babiš.
„Zásadní roli pro snížení úrokových výdajů na obsluhu dluhu hrál prodej státních dluhopisů za záporný výnos v celkové jmenovité hodnotě takřka 146 miliard korun,“ vyzdvihl tehdy Babiš. Pro státní pokladnu šlo o zajímavý bonus. Emisemi bondů za záporný výnos totiž ministerstvo jen za rok 2016 vydělalo 803 milionů korun.
„Situace ve Švýcarsku je zcela jiná než ve zbytku světa,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Švýcarsko za „výsadu“ záporných sazeb vděčí současným geopolitickým zmatkům, jejichž dosavadním hromosvodem bylo zlato, nyní se jím stává švýcarský frank. Přílišný zájem o frank znamená jeho výrazné posílení. To je ovšem špatnou zprávou pro tamní exportéry.
Právě proto, aby se efekt silného franku snížil, klesla tamní centrální banka tento týden s úroky na rovnou nulu. Tržní sazby se ale od těch vyhlašovaných centrální bankou částečně liší. A to i díky tomu, že investoři si připomněli situaci před jedenácti lety, kdy bankéři poprvé vešli s úroky do negativního teritoria.
„Svět začal parkovat peníze do švýcarského franku v době zvýšené světové nejistoty. Je to podobné jako se zlatem. Jenže to už je tak překoupené, že hrozí spíše pokles, než by z něj člověk zase vyparkoval,“ vysvětluje Bartoň. Česku návrat obdobné situace jako ve výše zmiňovaných letech prý zatím nehrozí.
„Česká koruna by musela pro svět plnit obdobnou roli jako švýcarský frank, tedy bezpečného přístavu. Takto ale tuzemská měna nefunguje, takže ani od ČNB nelze čekat, že bude následovat, a snižováním sazeb tak oslabovat korunu,“ dodává Bartoň. Švýcarsku umožnila nastavit nulové sazby i velmi nízká inflace v zemi. Letos mají například švýcarské ceny povyrůst jen o pouhé dvě desetiny procenta.
Experti se shodují na tom, že švýcarská situace zatím nemá potenciál se přenést ani do jiných zemí západního světa, kde zatím pro nulové sazby není prostor, a to primárně kvůli nutnosti centrálních bank držet na uzdě potenciální inflační tlaky. Před dekádou bylo takřka plošné zavedení nulových sazeb způsobem, jak podpořit hospodářský růst a vrátit do ekonomik zdravou míru inflace podporující růst ekonomiky. Tehdejší hrozbou byla totiž deflace, tedy pokles cen. Na jeho negativní efekty pro ekonomiku tehdy upozorňovala i Česká národní banka.
