Češi na dovolené často nehlídají rozpočet. Každý sedmý si bere půjčku
Dovolená je pro české cestovatele prioritou, ale ne vždy k ní přistupují s finanční rozvahou. Polovina Čechů na dovolenou nespoří, 33 procent se dostane na pokraj finančních možností a ti, kteří sahají i po úvěru, mnohdy litují. Vyplývá to z průzkumu digitální banky Revolut, provedeného výzkumnou společností Dynata. Šetření probíhalo souběžně ve 20 evropských zemích, v každé s tisícovkou respondentů starších 18 let.
Podle zjištění se třetina Čechů kvůli dovolené dostane až na hranici svých finančních možností, a někteří se dokonce uchylují k půjčce. Celkem 15 procent lidí už si na cestování peníze skutečně vypůjčilo a čtyři procenta z nich svého rozhodnutí litují.
„To jsou alarmující čísla a souvisí podle mě s finanční gramotností. My jedeme nadoraz, a ještě si půjčíme, protože nevnímáme rizika s tím spojená. Užijeme si týden, který pak budeme kdovíjak dlouho splácet,“ komentuje situaci vedoucí oddělení Institutu turismu státní agentury CzechTourism Petr Janeček. Dodává, že pro řadu lidí by mohla být řešením kratší dovolená v Česku, na kterou by si nemuseli půjčovat.
Z výzkumu zároveň vyplynulo, že přibližně sedm z deseti Čechů by se kvůli dovolené nikdy nezadlužilo a více než desetina raději odložila plány na cestu, aby zbytečně nezatížila rozpočet.
Cesta naslepo
Češi patří v evropském měřítku mezi národy, které plánování výdajů na dovolenou nechávají spíše na poslední chvíli. Téměř polovina uvádí, že si předem neodkládá peníze a vše řeší až při placení. Jen 32 procent si vytváří pravidelný dovolenkový fond, přičemž nejzodpovědněji se k tomu staví lidé ve věku 18 až 24 let, mezi kterými jich spoří 40 procent. U seniorů nad 65 let se na dovolenou předem připravuje pouze čtvrtina.
„Průzkum ukazuje, že pro Čechy je dovolená oslavou svobody, často i na úkor důkladného finančního plánování,“ říká Mariia Lukash, ředitelka růstu pro region střední a východní Evropy ve společnosti Revolut.
Podle Janečka je rozdíl v přístupu k finanční přípravě i kulturně podmíněný: „Například Němci klasicky jezdí na pobytové a delší zájezdy, Češi začínají být více odvážní a spoustu věcí si zařídí sami až po cestě. Nemají tak potřebu tolik šetřit, protože nevědí přesně, kolik utratí.“ Pro srovnání – v Portugalsku má dovolenkový fond 49 procent obyvatel, v Polsku 48 procent a ve Francii 45 procent. Podobně slabý je v Česku i zájem o věrnostní programy nebo takzvané letecké míle.
Čeho se Češi bojí a za co utrácejí
Nečekané výdaje nebo obavy z podvodů a neautorizovaných plateb znepokojují 14 procent českých turistů. Oproti tomu kurzové rozdíly či poplatky za zahraniční platby považují za problém jen dvě procenta cestovatelů.
Janeček si tento jev opět vysvětluje slabou finanční gramotností: „Lidé podle mě vůbec nevědí, co je kurzový rozdíl. A krásně to souvisí s tím, že si užíváme, jedeme, paříme, nekoukáme nalevo napravo, a pak, když potřebujeme rychle hotovost, vezmeme první bankomat, který vidíme, a nějaký špatný kurz nás netrápí.“
To potvrzují i výsledky výzkumu, podle kterých více než čtvrtina Čechů připouští, že na dovolené utratí víc, než plánovali, protože si chtějí „užít přítomný okamžik“. Tento trend je v Česku výraznější než v jiných evropských zemích. Nečekané situace, které zvýší náklady, zmiňuje 18 procent lidí a 8 procent přiznává impulzivní nákupy.
Sociální sítě jsou u výdajů jen marginálním faktorem. Jen dvě procenta Čechů uvádí, že utrácejí víc kvůli touze sdílet zážitky na Instagramu či jiných platformách. V zemích jako Španělsko nebo Itálie je tento podíl o něco vyšší.
