Zakázat dětem TikTok? Čeští politici se nebrání konstruktivní debatě
Francie chystá zákaz sociálních sítí pro děti mladší patnácti let. Austrálie už něco podobného zavedla a Evropská unie připravuje systém, který by od příštího léta umožnil ověřovat věk uživatelů online platforem. Většina západních zemí tak reaguje na problémy s duševním zdravím dětí a jejich závislostí na sociálních sítích. Jak se k možným omezením přístupu staví čeští politici? Redakce e15.cz oslovila zástupce napříč politickým spektrem.
Evropská unie se snaží vytvořit zastřešující řešení – Komise připravuje takzvanou EU Digital Wallet, tedy digitální peněženku, která umožní ověřit, jestli je uživatel například starší patnácti nebo osmnácti let, aniž by musel sdílet osobní údaje. Aplikace má být spuštěna už příští léto. Cílem je, aby každá země neměla odlišná pravidla a aby ověřování věku bylo jednotné, funkční a respektovalo právo na soukromí. Mezitím se však do akce na vlastní pěst pustila řada evropských států.
Třeba Španělsko už podobnou vlastní digitální peněženku testuje, Německo zavedlo povinnost rodičovského souhlasu pro děti mezi třinácti a šestnácti lety, Norsko a Nizozemsko rodičům doporučují hranici patnácti let. Skupina států v čele s Francií, Řeckem a Španělskem v rámci EU prosazuje zavedení jednotné věkové hranice, pod kterou by přístup na sociální sítě nebyl možný.
Český právní rámec pro minimální věk existuje od roku 2019. Podle evropského nařízení GDPR by dítě nemělo mít účet na síti, pokud mu není alespoň třináct let. Jenže v praxi žádná kontrola nefunguje. Děti si při registraci zkrátka jen naklikají jiné datum narození a mají volný přístup.
Psycholog Lukáš Blinka, který spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací, varuje, že problém se v Česku zhoršuje. Rizikových dětských uživatelů sociálních sítí je podle výzkumů už kolem osmi procent, u patnáctiletých dívek je „v problémech“ dokonce až 16 procent. A už jedenáctiletí dnes vykazují příznaky problémového užívání: zhoršení školního výkonu, úzkosti nebo abstinenční příznaky při odpojení.
Reakce českých politiků:
Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, poslankyně za Piráty
Richterová připouští, že nějaká forma regulace je potřeba. „Výzkumy ukazují, že sociální sítě mají na děti velký vliv. Ale je důležité vycházet z odborných poznatků a dobře promyslet, co bude skutečně fungovat a půjde vymáhat,“ říká.
Upozorňuje, že platformy dosud tají, jak jejich algoritmy vlastně fungují. „Když budeme mít jasně potvrzeno, že TikTok radikalizuje mládež nebo Instagram podporuje proanorektický obsah, pak můžeme cílit konkrétní zásahy. Nechci ale plošné zákazy bez důkazů.“
Jan Farský, europoslanec za STAN
Farský upozorňuje, že ačkoliv Starostové nejsou příznivci zákazů, kvůli rizikům spojeným se sociálními sítěmi, zejména závislostí či dopady na zdraví dětí, je potřeba se problematice věnovat. „Ať už kvůli prevenci nebo do budoucna z hlediska případné regulace, a to i na celoevropské úrovni,“ uvádí.
V takovém případě však podle něj vznikne dilema, na jaké věkové hranici omezení stanovit. „Pokud by mělo dojít ke sjednocení minimálního věku, rozumné se nám zdá uvažovat v rozmezí 12 a 15 let. Zároveň bych se přikláněl k tomu, aby byl přístup k platformám podmíněn ověřením identity všech uživatelů, nejen dětí. Bude ale potřeba pohlídat, aby nedocházelo k úniku nebo zneužití těchto citlivých dat,“ doplňuje.
Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
Podle Zdechovského je nejlepší „kombinace evropského rámce a národní flexibility“. EU má dle něj vytvářet minimum, ale ne bránit státům chránit děti více. Minimální věk by podle něj měl být sjednocený napříč EU. Zásadní je podle něj ověřování věku, které musí být bezpečné a anonymní. Za ideální považuje „ověření přes digitální identitu nebo ověření zprostředkovaně, ne plošné sbírání biometrických údajů“.
„Lidé musí mít jistotu, že třeba dvanáctileté dítě se nedostane na síť pro dospělé,“ říká. Největší hrozbu vidí v závislosti, algoritmickém doporučování nevhodného obsahu a ve vysokém riziku úniku osobních dat.
Jaroslav Bžoch, europoslanec za ANO 2011
Podle Bžocha by měla EU nastavit rámcová pravidla pro ochranu dětí na sociálních sítích, ale detaily by si měly určovat jednotlivé státy. „Klíčová odpovědnost musí zůstat na úrovni členských států, které nejlépe znají svou realitu a mohou efektivněji jednat,“ říká. Zároveň podporuje využití evropské digitální identity, která by potvrdila věk bez nutnosti sdílení citlivých údajů.
Varuje však před plošným sledováním uživatelů a považuje za důležité, aby ochrana dětí nevedla k omezování práv ostatních. „Ověřování věku je nutné, ale nesmí být invazivní. Biometrie nebo nahrávání občanky jsou podle mě příliš riskantní,“ dodává. Za největší rizika považuje závislost na obsahu připravovaného algoritmy, vliv škodlivého obsahu a zneužívání dat dětí.
Kateřina Konečná, europoslankyně za koalici Stačilo!
Hnutí Stačilo! je dle Konečné toho názoru, že přemíra sociálních sítí, což prý potvrzují i dlouhodobé studie, negativně působí na psychiku a vývoj dětí a mládeže. Souhlasí s tím, že je čas začít se bavit o věkové hranici. „Jsme pro otevření debaty o tom, jestli by na sítě neměli mít přístup jen lidé nad třináct, nebo dokonce patnáct let,“ uvedla.
Zároveň ale tvrdě odmítá invazivní formy ověřování: „Nepřeji si, aby každý při registraci musel ukazovat občanku nebo byl sledován přes webkameru.“ Na evropskou legislativu by podle ní Česko čekat nemělo, pokud ani francouzský prezident Emmanuel Macron nehodlá dlouho čekat.
Filip Turek, europoslanec za Motoristy sobě
Turek odmítá, aby EU přicházela s jednotnou legislativou. „Takový přístup zasahuje do suverenity členských států. Centralizované nařízení by mohlo vést k neefektivním a neflexibilním řešením, která by neodpovídala rozmanitým potřebám evropských společností,“ tvrdí.
Za největší hrozbu považuje algoritmy, které podle něj manipulují s psychikou mladých lidí a vtahují je do závislosti. Biometrické metody ověřování věku nebo digitální identita jsou podle něj potenciálně nebezpečné kvůli zásahům do soukromí a mohou vést k „posílení státní či korporátní kontroly nad jednotlivci“.
Ondřej Kolář, europoslanec za TOP 09
Kolář označil sociální sítě jako „zlo“ a měly by se podle něj regulovat podobně jako jiné návykové látky. „Podobně, jako je návykový alkohol, kouření nebo gambling, jsou návykové i socky, a popravdě nevidím důvod, proč – když umíme dětem omezit přístup k jiným drogám – bychom jim neměli a nemohli umět omezit i přístup na sociální sítě,“ říká. Zastává názor, že regulace by měla být jednotná na úrovni celé EU, jinak by uživatelé mohli omezení snadno obejít přes VPN.
Jeho recept na věkové ověřování je jasný: „Pokud nemáte kreditku nebo účet v bance a není možnost, jak digitálně ověřit vaši identitu a věk, neměli byste mít přístup na sociální sítě. Nazdar.“ Dodává, že stát už technické prostředky má, jen se je bojí využívat kvůli tlaku velkých platforem a obavám ze zásahů do svobody projevu. Podle něj by přísnější pravidla navíc omezila trollí farmy, falešné účty i toxický obsah.
Tomio Okamura, předseda hnutí SPD a poslanec
Okamura je toho názoru, že primárním zdrojem regulace by měli být rodiče. „Omezit dětem surfování na mobilu nebo na počítači už dnes bez problému mohou oni. A faktem je, že mnohé děti se na sociálních sítích také učí,“ uvedl.
K regulaci se staví zdrženlivě. „Jakékoli zákazy, cenzura či omezování kohokoliv je na širokou veřejnou debatu, která u nás zatím neproběhla. V první řadě bychom se měli soustředit na řádnou výchovu dětí,“ doplnil.
Ondřej Krutílek, europoslanec za ODS
Krutílek se vůči regulaci sociálních sítí dětem staví velmi opatrně. „Šel bych spíše cestou osvěty, výchovy a vzdělávání než zákazů, které stejně budou svádět k jejich obcházení. Navíc ověřováním věku můžeme zasáhnout do soukromí všech uživatelů, nejen dětí,“ říká.
Případná regulace by podle něj v žádném případě neměla probíhat na úrovni Evropské unie. „Nemyslím si, že tato oblast spadá do jejích pravomocí. Navíc si dokážu barvitě představit, jaká smršť by se zvedla proti EU, kdyby populisté mohli hlásat chytlavý slogan ‚EU dětem vzala socky‘. Takže by měly rozhodnout jednotlivé státy, jak se to ostatně již děje. Uvidíme, jak to tam bude fungovat, osobně jsem skeptický,“ komentuje.
