Obavy z destabilizace měn se objevují v důsledku očekávaného omezování podpůrných měnových opatření ve Spojených státech. Vytvářený fond ale bude mnohem menší, než se původně projektovalo, a finanční činitelé také upozorňují, že bude ještě nějakou dobu trvat, než začne fungovat. Původní plány počítaly s fondem v objemu 240 miliard dolarů.
Největší měrou přispěje do fondu Čína, která vloží 41 miliard dolarů. Po 18 miliardách přidají Rusko, Brazílie a Indie, JAR poskytne zbývajících pět miliard dolarů.
„Iniciativa na založení rezervního měnového fondu BRICS se nachází v závěrečné fázi,“ řekl Putin na počátku schůzky lídrů pěti zemí v rámci summitu G20 v Petrohradu.
V minulých letech na trhy velkých rozvojových ekonomik proudily levné dolary, což byl důsledek extrémně uvolněné měnové politiky americké centrální banky (Fed) a snahy investorů dosahovat vyšších výnosů. Země jako je Brazílie si tehdy stěžovaly, že jim to zvyšuje kurz domácí měny a podkopává vývoz.
Aktivity Fedu zhoršují mladým ekonomikám platební bilanci a sráží kurzy měn
Od letošního května, kdy šéf Fedu Ben Bernanke naznačil, že masivní nákupy dluhopisů začne banka letos omezovat, čelí země BRICS opačnému problému. Dolary se začínají z jejich trhů stahovat do USA za vidinou vyšších a bezpečnějších výnosů - to pak mladým tržním ekonomikám zhoršuje platební bilanci a sráží kurzy jejich měn.
Náměstci ministrů financí Ruska a Číny ale už před summitem dali najevo, že uvedení fondu v život si vyžádá ještě hodně práce. „Nechtěli jsme vytvářet planá očekávání,“ řekl agentuře Reuters ruský náměstek Sergej Storčak. „Politicky jsou naše země připraveny, technicky ale ne,“ dodal.
Skupina BRICS vyzvala země G20, aby podpořily globální poptávku. Mířila tím hlavně na Evropu, která podle jejího mínění nedělá dost pro posílení své ekonomiky. Země BRICS také chtějí, aby se jakékoli změny v měnové politice velkých zemí signalizovaly dostatečně dlouho dopředu, aby se tak daly minimalizovat možné negativní dopady těchto kroků na jiné země.
