Americkému hospodářství dochází šťáva. Tempo růstu HDP v prvním čtvrtletí podle údajů zveřejněných ve čtvrtek významně zpomalilo, a tak není divu, že rostou obavy, že ekonomika USA míří do recese. K tomuto scénáři se kloní i ekonom a stratég investiční společnosti Fidelity International Salman Ahmed. „Již nějakou dobu jsme v táboře těch, jejichž základním scénářem je recese. Pravděpodobnost, že se tak stane v horizontu šesti až dvanácti měsíců, je podle nás okolo 80 procent,“ řekl v rozhovoru pro E15.
Anualizovaný růst amerického hrubého domácího produktu dosáhl v prvních třech měsících letošního roku pouze 1,1 procenta. To bylo méně, než analytici očekávali, a také méně než v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy byl růst 2,6 procenta. HDP vyjadřuje hodnotu nově vyprodukovaných produktů a služeb v ekonomice.
Podle Ahmeda, který do Prahy přicestoval z Londýna na setkání s místními zástupci a partnery Fidelity, možnost recese zvýšily události z posledních týdnů. Na mysli má problémy v americkém bankovním systému, kde byl v březnu velkou událostí pád finančního domu Silicon Valley Bank. Navíc zkrachovaly i menší banky Silvergate a Signature. A nyní se k nim přidává i banka First Republic.
Na celkovou stabilitu amerického bankovního systému sice problémy bank neměly díky zásahu regulátorů dopad, v reakci na tento vývoj však dochází ze strany finančních institucí k utahování úvěrových standardů – to znamená, že jsou opatrnější v tom, komu a za jakých podmínek jsou ochotné poskytnout půjčku.
„Růst poskytnutých úvěrů se v nadcházejících šesti až dvanácti měsících překlopí do záporných čísel. A záporný úvěrový růst je konzistentní s recesí,“ podotkl Ahmed s tím, že zpřísňování úvěrových podmínek je druhé největší od 80. let. (pozn. red.: rozhovor se uskutečnil ještě před vydáním nejnovějších čísel o vývoji HDP v USA)
Pro recesi, což je termín pro období poklesu ekonomické aktivity, hovoří podle ekonoma Fidelity, která spravuje aktiva klientů v objemu okolo čtyř bilionů dolarů a patří v tomto ohledu mezi největší investiční firmy na světě, také měnová politika Fedu. Americká centrální banka již od loňského jara kvůli silným inflačním tlakům zvyšuje úrokové sazby. Základní míra, takzvaná Fed fund rate, se postupně vyšplhala z úrovní poblíž nule až na současných 4,50 až 4,75 procenta.
Prostřednictvím této sazby Fed ovlivňuje úroky u komerčních úvěrů. Vyšší sazby mají za cíl utlumit úvěrovou aktivitu bank, investice a spotřebu firem a podniků, a tím pádem snížit v ekonomice tlak na růst cen. To se však ve výsledku nepříznivě projevuje na vývoji HDP.
Zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu, zdá se, není konec. Ekonomický růst sice zpomaluje, vzhledem k situaci na trhu práce, tedy nízké nezaměstnanosti a svižnému zvyšování mezd, však inflace v USA zatím není tam, kde by ji centrální bankéři chtěli mít – poblíž dvouprocentního inflačního cíle. V březnu spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o pět procent.
Už na květnovém zasedání měnového výboru tak nejspíš Fed zvýší klíčovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu. Centrální bankéři v čele s Jeromem Powellem chtějí mít jistotu, že inflace zůstane i v dalších měsících na sestupné trajektorii. Vrcholu dosáhla inflace loni v červnu na devíti procentech a od té doby postupně klesá.
„Představa je taková, že pokud je politika centrální banky perfektní, tak dokáže proti přehřívání ekonomiky zasáhnout, tedy snížit inflaci a zajistit měkké přistání hospodářství bez toho, aby výrazněji poškodila trh práce. Podle nás je ale dosažení takového výsledku velmi složité,“ poznamenal Salman Ahmed, podle kterého tak poměrně vysoké úrokové sazby (společně s přísnějšími úvěrovými podmínkami) přispějí k příchodu recese.
