Potřebu největší řecké finanční instituce National Bank of Greece centrální banka vyčíslila na 2,1 miliardy eur, u řecké dvojky Eurobank ji odhadla na 2,95 miliardy eur. Řádově nižší kapitál potřebují Piraeus Bank a Alpha Bank a dvě menší banky.
Centrální banka uvedla, že banky budou muset plány rekapitalizace předložit do poloviny dubna. Banky mohou vydat nové akcie, odprodat některá aktiva, ušetřit na nákladech nebo požádat o pomoc řecký fond pro záchranu bank HFSF. Fond, který je většinovým vlastníkem velkých bank, uvedl, že v případě potřeby je připraven dodatečný kapitál poskytnout. Loni napumpoval do čtyř velkých bank 28 miliard eur a nyní má k dispozici ještě 8-9 miliard eur. Peníze HFSF pocházejí ze záchranných úvěrů pro Řecko.
Druhé zátěžové testy největších bank v zemi měly posoudit, zda loňská rekapitalizace bank byla dostatečná a řecké banky už budou schopné odolat budoucím otřesům v situaci dalšího růstu špatných úvěrů. Výsledky testů ale ještě musí potvrdit a schválit věřitelská trojka - zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu,
Mezinárodní věřitelé ale podle informovaných zdrojů Reuters odhadli potřebu nového kapitálu u velkých bank na 8-8,5 miliardy eur. Podpis trojky pod výsledky zátěžových testů je jednou z podmínek pro uzavření mise trojky v Aténách, která se s přestávkami táhne už od září. Na dokončení mise vázne uvolnění další části záchranného úvěru pro zadlužené Řecko.
V sázce je uvolnění peněz, jimiž bude moci Řecko vyrovnat v květnu splatné dluhopisy v sumě 9,3 miliardy eur (254 miliard korun). Obě strany se nebyly dosud schopny dohodnout na rozsahu úspor a reforem, které musí vláda podniknout, aby splnila podmínky pro uvolnění další půjčky.
