Řecko se připravuje na opakované volby, které se budou konat 17. června. Jejich výsledek bude pro další směřování země klíčový. Podle Papadimose, který vládu po nerozhodných volbách ze začátku května opustil, ke zhoršení situace přispívá i zmírnění výdajové regulace. Rostoucí obavy z dalších politických komplikací a případného odchodu Řecka z eurozóny nutí řadu lidí s placením daní čekat. Častěji se také stává, že Řekové vybírají vklady z bank.
Bankéři v Aténách odhadují, že od 6. května, tedy od voleb, lidé vybrali vklady za více než tři miliardy eur (více než 76 miliard korun). Většinou je ukládají v sejfech anebo jen tak doma. Brání se tak proti černému scénáři, podle něhož země opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.
Papadimos svou prognózu nastínil v osmibodovém dokumentu, který v neděli otiskl řecký list To Vima. Činitel řecké vlády podle listu Financial Times (FT) přesnost textu potvrdil a dodal, že Papadimos dokument předal prezidentovi Karolosu Papuliasovi. Ten o obsahu zmíněného dokumentu jednal s čelnými politiky v rámci neúspěšné snahy vládu národní jednoty.
„Stát bude mít v červnu velké problémy s hrazením výdajů,“ píše se v dokumentu. Ministerstvo financí sdělilo, že ministr Georgios Zannias by se mohl pokusit použít až tři miliardy eur z Řeckého fondu finanční stability (HFSF), který je primárně určen na rekapitalizaci bank. Peníze z fondu ale prý mohou dočasně posloužit pro účely státního rozpočtu.
Proti použití peněz z fondu HFSF by se mohla postavit jeho správní rada. Ta dala totiž částku stranou pro případ, že by se zpozdila realizace plánu rekapitalizace bank v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), na němž se v březnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond. Je to součást pomoci Řecku v celkovém objemu 174 miliard eur (asi 4,4 bilionu korun). EU nedávno rozhodla, že ze splatné tranše mezinárodní pomoci Řecku zatím nebude vyplacena jedna miliarda eur. Její výplatu unie podmínil
