Nejnovější odhady Evropské unie jsou tak výrazně nižší, než ty Mezinárodního měnového fondu (MMF), který odhadoval potřebu navýšení kapitálu, kvůli odpisům části vládních dluhopisů, v evropských finančních domech – na 200 miliard eur. Unijní odhad je pak méně než třetinový oproti průměrnému očekávání analytiků, kteří počítali s nutností napumpovat do bank 275 miliard eur.
Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), který je unijním regulátorem, provedl mimořádné zátěžové testy bank, ze kterých vyplynula právě nutnost dodat bankám dalších 80 miliard eur. Jako první o tom informoval deník Financial Times. Navýšení kapitálu bankám umožní splnit nedávno zpřísněné regulatorní požadavky. Ty požadují od bank ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 nad devítiprocentní hranicí, což je rámec požadavků v současnosti platné regulace Basel II, zvýšený právě kvůli hrozícím odpisům vládních dluhopisů periferních členských zemí eurozóny.
Aspekty posuzování nutnosti navýšení kapitálu se uvnitř Evropské unie vyvolalo ostrou politickou debatu. Evropští lídři mají schválit plán navýšení kapitálu na víkendovém summitu společně s dalšími opatřeními na posílení ekonomiky eurozóny.
Podle analytiků stojí za lepším než očekávaným výsledkem stres testů metodologie použitá EBA, která pracuje s tržní hodnotu kvalitnějších dluhopisů, například německých či britských, v držení bank k vyvážení odpisů dluhopisů okrajových zemí eurozóny. Podle zjištění EBA půjde 40 – 50 miliard eur na navýšení kapitálu velkých bank především v Itálii, Francii a Španělsku. Zbytek bude rozprostřen mezi menší ústavy v problémových zemích.
