„Všichni naši dodavatelé mají problém s hotovostí, je nemyslitelné, abych od nich bral na úvěr. Stále vyplácím mzdy, ale s daněmi jsem ve skluzu,“ říká pro řecký list Kathimerini aténský kavárník George Sarris. Jeho záměr půjčit si deset tisíc eur zkrachoval na bankovní neochotě. „Trvalo tři roky, než se naše ekonomika dokázala loni trochu zmátořit, po letošních lednových volbách to šlo ale zase s obchody z kopce, jen za letošek klesl můj byznys o třetinu,“ dodává Sarris.
Řecké banky začíná v posledních dnech tlačit i Frankfurt. ECB snížila od srpna strop nouzového financování helénských peněžních ústavů už takřka o dvě miliardy eur, tedy o více než dvě procenta z původních 91 miliard, a to s odkazem na signály o normalizaci poměrů v řecké ekonomice. „Návrat k financování ekonomiky skrze banky nebude rychlý, bude závislý na míře politické stability, úspěchu v zavádění úsporných opatření, a především na zdárné rekapitalizaci bank za účasti soukromého kapitálu,“ střízlivě dodává šéf řecké Eurobank Fokion Karavias.
Vysoce postavení bankéři nicméně pro agenturu Reuters pod podmínkou zajištění anonymity dodávají, že kvalita úvěrového portfolia čtyř největších řeckých bank unisono den ode dne klesá, jistou výjimkou má být Piraeus Bank, kterou zachraňují výraznější expozice mimo Řecko, a to zejména v Turecku a některých sousedních zemích Řecka.
Bankéři se shodují, že stěžejní pro obnovu řeckého finančního systému bude důvěra soukromých peněz při jejich rekapitalizaci. Ta však už jednou dostala na frak. Při poslední rekapitalizaci bank v roce 2013 totiž nalili investoři z řad hedgeových fondů a fondů soukromého kapitálu do řeckého bankovnictví podle aténského listu už 11,5 miliardy eur, nutnost bank znovu navyšovat kapitál a vydat nové akcie přitom hrozí tím, že se dříve nabyté podíly přespolním hráčům znehodnotí. „Hrozba, že se to stane za pár let zase, případné zájemce o bankovní akcie přibrzdí,“ soudí analytik Aviva Investors Justin-Craib Cox.