Česká koruna má za sebou bláznivou jízdu. Ještě před půlkou února byla jednou z nejrychleji sílících měn světa, více svalů ukázala během letoška jen hrstka převážně exotických měn z Latinské Ameriky a Afriky. Příběh o nejsilnější koruně za uplynulou dekádu ovšem bere za své. Proti české měně jen s mírnou nadsázkou vyrazily ruské tanky. Hrozba konfliktu na Ukrajině totiž koruně hnané vzhůru paradoxně vysokou inflací ubírá na sex appealu. Česká měna tak znovu poklesá v kolenou a další steroidy už hned tak nebude kde brát.
„Nebýt vzrůstajícího napětí na ukrajinských hranicích, vyšší lednová inflace by korunu podpořila,“ soudí hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Zatímco počátkem února česká měna atakovala kurz 24,1 koruny za euro, do Valentýna ji válečná hrozba na východě srazila o čtyřicet haléřů níže. Koruna tak skokově oslabila takřka o dvě procenta.
V únoru přitom koruna ukončila svou devítitýdenní „zlatou éru,“ během níž posílila vůči euru přes pět procent a nechala za sebou rozhodující většinu světových měn. Z těch významnějších předstihl v poslední době korunu jen maďarský forint, a to v důsledku zpřísňující se politiky maďarské centrální banky, ale v posledních dnech trpí spolu s korunou.
„Na potenciální konflikt reaguje mírným poklesem většina měn střední a východní Evropy, obdobně jako koruna se v těchto dnech chová například polský zlotý nebo maďarský forint,“ uvádí expert PwC na řízení měnových rizik Petr Jablonský. Ruská hrozba za branou Ukrajiny prakticky zneplatnila hlavní eso v rukávu české měny.
Koruna dosud těžila z prohlubujícího se rozdílu mezi úrokovými sazbami v Česku a v eurozóně. Zatímco ČNB v únoru vyšponovala základní sazbu na 4,5 procenta, její evropský protějšek ECB drží obdobnou sazbu stále v záporu. Tento rozdíl o propastných pět procentních bodů byl v uplynulých týdnech pro investory velkým lákadlem. Právě tento kanál důvěry v korunu se ale má brzy vyčerpat.
„Zatímco cyklus zvyšování domácích sazeb pomalu finišuje, Fed a nově překvapivě i ECB se chystají na start. Úrokový diferenciál se tudíž začne snižovat a nebude dostatečnou hnací silou pro posilování koruny,“ dodává Horská.
Pokud podle ekonomů dominuje strach z konfliktu na Ukrajině, investoři s nedůvěrou hledí na celý region, aniž reflektují jeho silné stránky. „Ani vyšší úrokové sazby pak nedodávají dostatečnou podporu,“ vysvětluje analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Dopad válečné hrozby podle něho zatím není dramatický a koruna je zejména vůči zprávám z české ekonomiky prakticky imunní. „Domácí zprávy nyní s korunou příliš nehýbou. Na špatná data z minulého týdne reagovala málo a se zpožděním, bez větší odezvy nechala i vysokou českou inflaci,“ dodává Vlk.
Budoucnost koruny je přitom nejasná a bude ve vleku převažujících událostí. „Pro kratší období očekáváme mírně silnější korunu vůči euru na 24,20 v porovnání s minulým výhledem, ale v podstatě beze změny ve srovnání s nedávnými hodnotami,“ předpokládá analytik české Citi Jaromír Šindel.
To podle něho odráží možné překvapení z rychlejší lednové české inflace, a tedy sázky na další utažení politiky ČNB. „Ovšem výhled ČNB překvapil spíše holubičím směrem, což by společně s více jestřábím Fedem a ECB mohlo snížit český úrokový diferenciál,“ dodává Šindel s tím, že v takovém případě by koruna byla méně atraktivní měnou regionu.
