Růst mezd světových bossů opět zrychluje, průměr zvedají Američané

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: 401(K) 2012, Flickr.com (CC BY-SA 2.0)

Růst příjmů kapitánů globální ekonomiky nabírá po slabších létech znovu na tempu. Na rozdíl od krizového období navíc slábne vazba mezi manažerským platem a firemními výsledky. Průměrný šéf velké globální korporace si měsíčně přijde na v přepočtu něco kolem 3,26 milionu korun, to je o 3,8 procenta více než loni, kdy se dynamika odměn zastavila o tři desetiny procenta níže.

Takřka polovinu ze zmíněné částky má zaručenu ve formě fixní mzdy, o 51 procentech manažerských příjmů však rozhodují akcionáři firmy. Ti mohou, ale nemusí odměnit šéfy formou bonusů. Hovoří o tom globální průzkum firmy Pedersen & Partners mezi více než 1800 vedoucími pracovníky ve 340 společnostech v 18 zemích.

I tak je růst manažerských odměn z dlouhodobého pohledu stále relativně nízký. „Zatímco základní plat v posledních pěti letech rostl průměrně čtyřmi až šesti procenty ročně, nyní jsou to jen tři procenta. Celkové příjmy včetně krátkodobých bonusů rostly v průměru o téměř sedm procent, v současnosti je růst poloviční,“ uvádí analytik poradenské firmy Conrad Pramboeck. Střízlivý růst mezd panuje podle studie i v Česku, a to navzdory faktu, že průměrný top manažer si tu přijde „jen“ na 290 tisíc korun měsíčních odměn, tedy zhruba stejně jako před rokem.

Americká výjimka růstu

Výjimku v růstu mezd představují podle analýzy americké firmy, kde manažerské výplatnice vzrostly oproti loňsku o bezmála šest procent. „Objektivní důvody pro to neexistují, protože jak zisky společností, tak počty zaměstnanců zaznamenaly mírný pokles,“ dodává Pramboeck.

Nejdůležitějším faktorem při stanovování úrovně výše odměny vrcholového vedení je velikost společnosti. „Plat špičkového manažera se zvýší v průměru o 650 tisíc eur s každými 50 tisíci zaměstnanci navíc,“ říká Pramboeck.

Obecně jsou odměny vrcholových manažerů nejvyšší v USA a západní Evropě. V průměru jsou mzdy vrcholových manažerů v největších společnostech v nastupujících zemích, jako je Čína, Indie nebo Jihoafrická republika, výrazně nižší než v západních zemích, jejich mzdové nárůsty jsou však vyšší. „V současnosti rostou mzdy vrcholových manažerů ze západních zemí v průměru o 3 až 5 procent, na rozvíjejících se trzích o 7 až 10 procent,“ doplňuje Pramboeck.