Nejjednodušší cestou je podle expertů omezení půjček. Právě přes zvýšenou ochotu bank k úvěrům přitom chtěla ECB svým programem rozhýbat ekonomiku eurozóny a vyhnout se deflaci.
„Požadavek na vyšší kapitál může snížit zdroje pro poskytování úvěrů a samozřejmě má opačné dopady než uvolňování měnové politiky formou odkupu obligací,“ naráží na možný paradox v ECB Petr Kříž z PwC. Informaci, že šéfové významných evropských bank dostali v posledních týdnech od regulátorů z ECB dopis doporučující navýšit kapitál nad povinná minima, přinesl list The Wall Street Journal.
„Snaha ECB uvolnit politiku tak může selhat. Rozsah a intenzita nových regulací je značná a začíná vzbuzovat otázky, zda to není právě regulace, co v eurozóně brání ekonomickému růstu,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Náklady silnější regulace ponesou i akcionáři evropských bank, ti totiž mohou přijít o část dividend.
Tlak na banky
Rostoucí tlak na kapitálovou pozici bank podle expertů rovněž zpochybňuje výsledky loňských zátěžových testů bank v eurozóně, kterými neprošlo 25 vesměs menších institucí. „ECB pár měsíců poté tedy, zdá se, mění svůj pohled na výsledek svých vlastních hodnocení. To zcela jistě k přesvědčování veřejnosti o zdraví bank nepřispívá,“ soudí Martin Lobotka z Consequ.
Obavy potvrzují i samotní tvůrci měnové politiky. „Pokud zvýšíte požadavky na kapitál, obvykle to s sebou nese určitou redukci úvěrové nabídky,“ uvedl guvernér italské centrální banky Ignazio Visco na nedávném setkání světových finančníků v Davosu.
David Marek: ECB – lepší něco nežli nic
